Šumperk prochodil utkání s Mikulovicemi a dostal čtyřikrát za uši

Osobnost Deníku

Překvapivý tah. Nejlepší střelec Mohelnice chytal. Chci dát 20 gólů, říká Brulík

Fotbalisté Mohelnice měli problémy s postem brankáře. Oba gólmani jsou zranění, a tak…

Přečíst článek >

Před necelými dvěma týdny Šumperk nestačil na Brumov, nyní na Mikulovice, které právě Brumov před týdnem porazily.

„Já říkal klukům, že když jsme dokázali porazit Brumov, který zase porazil Šumperk, že máme na to uhrát v Šumperku výsledek. Že až takový, to jsem nečekal, ale věřil jsem, že uspějeme,“ konstatoval kouč Mikulovic Antonín Mura.

Ten přivezl téměř kompletní tým, i s Proházskou, Karakasidisem, Přecechtělem či Moravčíkem, patrně nejlepším hráčem na hřišti.

Šumperku se naopak zkomplikovala situace hned v 6. minutě, kdy při odkopu balonu píchlo v pravém třísle stopera Romana Skopala, kterého tak musel vystřídat Zdeněk Opravil.

„Po odchodu Romana to v obraně skřípalo, nebylo to bez něho ono,“ posteskl si kapitán domácích Lubomír Pinkava.

První velkou šanci utkání měli domácí, když ve vápně hlavičkoval těsně nad břevno Navrátil, pak ale celému prvnímu poločasu nečekaně suverénně dominovali hosté.

S trochou nadsázky nepůjčili domácím míč.

Šumperk ale přesto šel do vedení. Přímý kop z téměř čtyřiceti metrů poslal vysokánským obloukem do vápna na hlavu Pinkavovi Okrouhlý a zkoprnělá mikulovická obrana jen sledovala, jak míč napíná síť brány.

Jenže to bylo naposledy, co koprněli hosté.

Převaha hostů poprvé skončila gólem, když krajní obránce Zatloukal zbytečně a nepochopitelně sejmul v šestnáctce Marka Buriana. Ten se sice hnal za balonem, ovšem horko těžko by ho dostihl. Penaltu pak proměnil tvrdou ránou téměř doprostřed brány Jan Moravčík.

Po pár minutách pak hosté vedli. To Martin Proházska ukázal, co se naučil před lety coby sparťan v Lize mistrů. Tvrdou ránu Moravčíka gólman Šabo jen vyrazil, Proházska si důrazně míč pokryl a z ostrého úhlu vypálil nechytatelně ze dvou metrů pod břevno.

Do třetice všeho šumperského zlého: šest minut před přestávkou vystřelil ze dvaceti metrů Moravčík a nepříliš prudká střela obloučkem zapadla do brány – hodně nečekaný gól.

Domácí kouč o přestávce stáhnul ze hry Krcha a Zatloukala, Pinkavu poslal spolu s Pobuckým na hrot útoku, do zálohy Szöcse s Mlynářem, ale popravdě, moc to nepomohlo. Šumperk sice zvýšil tempo, jenomže první půli domácí borci prochodili, v té druhé se dali do klusu.

Jedna jediná střela mezi tyče ve druhé půli, toť velebídná vizitka šumperské ofenzívy.

Definitivní k.o. pro domácí zařídil druhý z Burianů - Karel, který v 79. minutě vystřídal svého bratra Marka, na hřišti pobyl snad 20 sekund, aby pak zakončil brejk Mikulenky: ten zprava nahrál napříč celým vápnem na sprintujícího Buriana, který v pádu v pololeže z první centr napálil do brány.

Závěr byl pak z domácí strany nervózní a nesl se v duchu obviňování sudích, že pískli či nepískli to či ono.

„Byli jsme dnes chytřejší, důraznější a fotbalovější. Vyšlo nám navíc skoro všechno, do čeho jsme kopli. Proč Šumperk zahrál nepříliš dobře, to nevím, ale jsem překvapený, že jsme herně Šumperk předčili, domácí toho dnes moc neukázali,“ zhodnotil utkání Antonín Mura.

„Mikulovice nehrály nijak zvlášť dobře, my jsme ale zahráli strašně. Byli jsme ospalí, neběhali jsme, nebojovali jsme. Měli jsme pocit, že se nemůže nic stát. Pak jsem začali hrát na tři útočníky, ale bez koncovky, bez střely, bez šancí. Vadí mi, že jsme zápas neodjezdili po zadku. Když se nedaří, má se jezdit po zadku. Ale to jsme nepředvedli,“ uvedl Lubomír Pinkava.