Osobnost Deníku
Přečíst článek >

A i když je fotbal vždy a především týmovou hrou, za úspěchem zábřežského Sulka stojí v první řadě kouč Jiří Balcárek.

V lednu letošního roku se rozmýšlel, zda má vzít angažmá v týmu, který byl na sestup z ligy a měl za sebou výrazné finanční potíže. Teď nestačí zvedat telefony a odpovídat na gratulace.

Co se změnilo v zábřežském fotbalu, který byl v loňské sezoně na sestup, nyní ale zase skoro na postup do 2. ligy?
Když to mám soudit ze sportovního hlediska, sešly se tři faktory: podařilo se dát dohromady správné tipy hráčů, dokázal jsem je přesvědčit, že při správném herním systému můžeme uspět a samozřejmě jsme měli i to potřebné štěstí.

Říká se, že vás od angažmá v Zábřehu někteří zrazovali…
To je pravda, a bylo jich hodně.

Proč jste tedy zábřežské angažmá vzal?
Byla to pro mě výzva, zkusit to v klubu, který kde kdo odepisoval, který byl ve srabu. A já mám výzvy moc rád. Nebaví mě hrát jen tak, musím hrát o něco.

To je vidět na výsledcích týmu. Ale i tak, druhé místo, to je malý zázrak, že?
Když to srovnám například se zázemím HFK Olomouc, s jejich rozpočtem, s platy, které tam hráči berou, s tím velkým týmem lidí, kteří se tam starají o fotbal, tak to je zázrak.

Má to nějakou odezvu ve fotbalové veřejnosti?
Má, volají mi známí, trenéři, má to poměrně velkou odezvu.

A přicházejí vám třeba pracovní nabídky?
K tomu se nechci vyjadřovat

Cíl klubu byl hrát kolem sedmého místa. Čím to je, že jste druzí?
Podařilo se mi hráče přesvědčit o herním systému. Oni to chtěli hrát jinak než já, ale podařilo se mi je přesvědčit. A pak jsem jim neustále vtloukal do hlav, že jako hráči mají na víc, než hrát jen kolem sedmého místa.

No, nezdáte se mi jako kouč, který by diskutoval s hráči o tom, jakým způsobem budete hrát.
Já si ale rád vyslechnu hráče, ale je pravda, že poslední rozhodnutí je vždy to moje.

A stalo se, že jste si někdy řekl: sakra, ten hráč má pravdu…?
No, do novin musím říct tu známou větu: trenér má vždycky pravdu (smích). Ale opravdu, nemám problém vyslechnout hráče.

V tabulce domácích zápasů jste šestí, v tabulce venkovních první. Proč?
V tom bych neviděl nějaký důvod, možná snad, že doma jsme měli na podzim těžší los.

S čím půjdete do jarní části? Asi budete těžko tvrdit, že hrát do sedmého místa.
Já se moc jarem v tuto chvíli nezabývám, připravuji si tréninky na zimní období, ale hlavně chci hrát stále stejně: tedy tak, aby to bavilo diváky. Já mám jediný cíl, aby chodilo na fotbal co nejvíce diváků. A tento cíl mám i pro jaro.

To se vám zatím daří, ale napadá mě, že musíte dělat vrásky finančnímu řediteli klubu. Těch prémií, co musíte hráčům vyplácet…
To je pravda (smích). Já vždy už ve čtvrtek před zápasem provokoval, ať si pan Kunrt (předseda klubu – pozn. red.) shání peníze na prémie, že určitě ten další zápas vyhrajeme. U nás je to tak, že máme určitý prémiový řád. Jiné peníze jsou za umístění do druhého místa, jiné do čtvrtého, od desátého dolů by hráči hráli zadarmo.

I když o tom nechcete mluvit: jistě máte nabídky na angažmá ve vyšších soutěžích. Je to ale v Zábřehu pro vás stále výzva?
Je, rád bych s tímto týmem dokončil sezonu.