Letošní ročník zahájil bývalý Drak v polském Sosnowieci, jeho angažmá v tamní nejvyšší soutěži ale záhy pro něj a několik dalších hráčů zase skončilo.

Můžete prozradit, proč jste z Polska odešel?
V klubu se vyskytly finanční problémy a nevypadalo to, že by se situace měla zlepšit. Všichni cizinci, co jsme tam byli, jsme se kvůli tomu rozhodli odejít.

Klub vám tedy neplatil?
Asi tak. Byly tam nějaké dluhy vůči hráčům i z minulé sezony. Klub nedostal peníze přislíbené od sponzorů. Společně se mnou tým opustili také David Galvas nebo Robin Bacul (první zamířil do Orlové, druhý do Valašského Meziříčí – pozn. aut.).

Jak vedla vaše cesta do Uherského Hradiště?
Když jsem se vrátil asi před šesti týdny z Polska, tak jsem trénoval v Uherském Hradišti, kde jsem hokejově vyrůstal. Vedení o mé služby od začátku stálo, ale já čekal, co bude. Měl jsem pár nabídek, jenže celková finanční situace v našich nižších soutěžích není nijak růžová. Hradiště pak mělo velký zájem, abych jim hlavně pomohl k udržení druhé ligy. Působil jsem tam v mládežnických kategoriích, řadu kluků znám a i díky tomu jsme se nakonec k oboustranné spokojenosti domluvili na spolupráci.

Vracíte se tak vlastně domů.
Bydlím v Luhačovicích a mám to asi půlhodinku cesty. Hradiště mi nabídlo slušné podmínky, k tomu pomáhám v práci tátovi, takže jsem doma a spokojený.

Vaše kariéra je v posledních sezonách spojena především se šumperským hokejem. Nepřišla nabídka od vedení Draků?
Jsem hráčem Šumperku a nějaké kontakty tedy proběhly, ale jednoduše řečeno jsme nenašli společnou řeč. Z mé strany byl zájem se do Šumperku vrátit, jenže teď Draci mají stabilizovaný kádr a mužstvo šlape.

Takže šumperské vedení asi nechtělo sáhnout do fungující sestavy?
Tohle byl asi hlavní důvod. Kdyby přišel já, někdo ze současných kluků by zřejmě musel odejít, což by vůči nim i celému mužstvu nebylo fér. Nakonec tak u mě zvítězila možnost hrát za Uherské Hradiště.

V sobotu jste nastoupil k prvnímu zápasu doma proti Uničovu. Hradiště vyhrálo vysoko 8:4, i díky vašim dvěma gólům a jedné přihrávce. Jak hodnotíte svou obnovenou premiéru ve 2. lize?
Nebylo to vůbec jednoduché. Necelé dva měsíce bez zápasového vytížení byly znát, člověk se do toho musel znovu dostat. K tomu jsem hrál v útoku s Petrem Sakrajdou, který zase nastoupil po šesti týdnech od zranění třísel. Na rozehrání byl Uničov docela přijatelný soupeř, i když to mohlo být lepší. Zahodili jsme ještě spoustu dalších šancí. Hlavní ale je, že se vyhrálo a těším mě, že jsem nějakým dílem pomohl mužstvu ke třem důležitým bodům.

V sobotním zápase se tak na ledě sešla bývalá šumperská formace Jurča – Antonovič – Sakrajda, i když vlastně rozdělená do dvou mužstev. Vy se Sakrajdou za domácí a Jurča v barvách hostů. Vybavila se vám vzájemná spolupráce z ročníku 2004/2005?
Vzpomněl jsem si. Hráli jsme v tomto složení celou sezonu. Před zápasem jsme s Peťou Jurčou zavzpomínali na dřívější časy v Šumperku (úsměv).

Těsně před Vánocemi zajíždí Draci do Uherského Hradiště. Pro vás osobně to asi bude prestižní zápas?
Abych řekl pravdu, tolik to neprožívám. Znám řadu kluků ze všech mančaftů, takže by pro mě muselo mít každé utkání zvláštní náboj.

Přesto motivace asi bude velká?
To ano. Vypíšu nějaké prémie a pokusíme se Šumperku nějaký ten bod urvat, i když nás čeká nesmírně těžká práce. Draci mají kvalitní kádr, teď navíc posílili na postu gólmana. Příchod Tomáše Štůraly do Šumperku byl podle mě nákup sezony, chytá opravdu výborně. Rozhodně se však o výsledek popereme.