Poté odešel zkusit štěstí do zámoří, když za oceánem oblékal dva roky dres juniorského týmu Sarnie Sting v OHL. V roce 2005 byl draftován Atlantou Thrashers. V dresu České republiky reprezentoval na světových šampionátech hráčů do osmnácti a dvaceti let.

Loni prožil svůj první kompletní rok v kategorii mužů, když hrál krátce v týmu AHL Chicago Wolves a následně naskakoval v nižší lize ECHL za tým Gwinnett Gladiators.

Máte za sebou premiérovou sezonu v seniorské kategorii. Jak těžký byl přechod z juniorů mezi muže?
Nebylo to nic jednoduchého. Hráči v mužské kategorii jsou daleko zkušenější, mají větší sílu. Oproti juniorům to je úplně jiný styl hokeje.

Zkuste ve zkratce nastínit svou letošní sezonu v zámoří.
Začal jsem v kempu Atlanty, za kterou jsem odehrál i několik přípravných utkání. Ročník jsem však začal v AHL v barvách Chicaga, kde však byla obrovská konkurence a po několika duelech mě klub poslal do nižší soutěže, kde jsem nastupoval za celek Gwinnett Gladiators.

S týmem Gladiátorů v ECHL jste ale nakonec prožil docela povedenou sezonu. Pravidelně jste se zapisoval do kanadského bodování, mužstvo se dostalo do druhého kola play–off.
Nebylo to tam špatné. V soutěži hrají hlavně mladí kluci, kteří mají nováčkovské smlouvy. Působí tam však i někteří starší hráči. Určitě mi tamní zápasy daly hodně, více než duely v juniorech. Měl jsem příležitost si zvyknout na mužský hokej. Byla to dobrá škola do budoucna.

Jakou úroveň má podle vás nižší zámořská soutěž ECHL? Zkuste ji charakterizovat.
Je to především o nasazení. Hráči se většinou snaží nahazovat kotouče, hraje se tam takový ulítaný hokej. Není to však myšleno tak, že by liga byla špatná, to určitě ne.

Pod názvem Gwinnett Gladiators si fanoušci asi příliš nepředstaví. Zkuste jim přiblížit něco o mužstvu a městu, ve kterém tento celek působí.
Je to město přímo v Atlantě. Klub má k dispozici stadion pro dvanáct tisíc diváků, pravidelně jich chodilo tak kolem osmi tisíc. Podmínky tam byly perfektní.

Na svou šanci v NHL zatím čekáte, určitě jste ale měl možnost navštívit některá utkání slavné soutěže jako divák.
V Atlantě jsem byl například na zápasech Pittsburghu nebo Edmontonu. I tohle byla pro mě dobrá zkušenost.

Je známo, že diváci za mořem hokejové zápasy v porovnání s našimi příznivci příliš neprožívají. Za oceánem je střetnutí asi spíše kulturní záležitostí.
Je to tak. Lidé to berou stejně jako třeba návštěvu divadla. V Česku se hodně fandí, za oceánem příznivci spíše pozorně sledují hru. Ze sedadel je zvedne většinou pouze nějaký tvrdý střet u mantinelu nebo rvačka mezi hráči.

Pojďme zpět do Chicaga, kam jste se v závěru ročníku znovu vrátil. Mužstvo nakonec vyhrálo celou AHL a získalo tradiční Calder Cup. Vy jste však do bojů nezasáhl. Závěr ročníku tak byl pro vás asi trochu zklamáním.
Byl jsem ještě s několika dalšími hráči připraven naskočit do hry, kdyby se někdo zranil. S týmem jsem jenom pravidelně trénoval. Vůbec celá sezona je pro mě trochu zklamáním, protože jsem čekal něco jiného. Takový osud ale mnohdy potká každého. Jednou jste nahoře a podruhé dole. Teď se musím připravit tak, aby následující rok byl daleko lepší.

Loni jste jako junior prožil ročník v Kanadě, letos bylo vaším působištěm USA. Zkuste najít rozdíly v životním i hokejovém stylu obou zemí.
Loni v Kanadě jsem bydlel u rodiny, která se o mě starala. Letos v Americe jsem bydlel najednou sám a musel se o sebe ve všem postarat, takže jsem si pral i vařil. To byl obrovský rozdíl. Po hokejové stránce je v Kanadě na prvním místě hokej a pro tamní lidi neexistuje prakticky nic jiného. V USA mají řadu sportů jako baseball, americký fotbal a hokej je až v pozadí. Zájmem o hokej ve Spojených státech jsem byl docela zklamaný.

Jaký bude váš nejbližší program po návratu do České republiky?
Letošní sezona byla dlouhá. Teď si dám ještě chvíli odpočinku, navíc ani nemohu trénovat kvůli potížím s kolenem. Pak se chystám na zhruba měsíc a půl do Prahy, kde začnu suchou přípravu, které hodlám věnovat tentokrát velký prostor. Na led chci jít zhruba až v půlce srpna.

Co Tomáš Pospíšil a nadcházející sezona?
V září letím zpátky do Atlanty na kemp. Do klubu teď přišel nový trenér, takže jsem zvědav, kolik dostanu příležitostí. Nejprve bych se chtěl prosadit do kádru farmářského mužstva, ze kterého je do NHL blízko. Povede se vám několik zápasů a rázem si vás mohou vytáhnout do prvního mužstva. O takovou šanci bych se chtěl poprat.

Nedá mi, abych se nezeptal, jestli jste sledoval letošní draft NHL? Jeho jedničkou se stal váš loňský spoluhráč ze Sarnie Sting, kanadský talent Steven Stamkos.
Je to super kluk a občas si píšeme. Jeho volba mě vůbec nepřekvapila, je opravdu super hokejista. I za něho mám radost a myslím si, že letos si v NHL určitě zahraje, předpoklady k tomu rozhodně má.

Miroslav Pergl