A právě celek Azetu nepatří k příliš oblíbeným soupeřům Draků. V dosavadním průběhu letošního ročníku s ním pokaždé prohráli, stejně tomu bylo i tentokrát, když Šumperk nakonec ve čtvrté vzájemné bitvě padl 1:2 po nájezdech.

V penaltovém rozstřelu pak byl jedním z jeho aktérů právě i bývalý hráč Havlíčkova Brodu či Hradce Králové, jenže stejně jako jeho kolega Michal Velecký trefil při svém pokusu pouze břevno Danečkovy branky.

Honzo, jak jste se cítil po tak dlouhé herní pauze?
Nebylo to samozřejmě vůbec jednoduché. Už jsem si to trochu vyzkoušel proti Ústí, dnes už jsem měl v plánu trochu přidat (úsměv). Není jednoduché se do všeho zase dostat, ale nedá se nic dělat, musím se s tím poprat. Havířov hodně bruslí, takže pro mě bylo náročné po tom zranění se soupeřem držet tempo, i když bál jsem se, že to bude horší.

Můžete přiblížit, jaká byla vaše zdravotní komplikace, která znamenala téměř dvouměsíční stopku?
Měl jsem natržený úpon stehenního svalu (ze zápasu na Kladně – pozn. aut.). Trochu trvalo, než se zjistilo, co mi je, mezitím jsem zkoušel chodit na led, jestli už to půjde. Až u pana doktora Holibky na rezonanci v Olomouci se přišlo na to, že sval je natržený, proto ta pauza byla tak dlouhá. Chvíli už jsem dokonce přestával věřit, jestli se v této sezoně ještě dostanu do zápasů.

Pro sportovce tedy asi velice nepříjemná situace. Jak jste všechno prožíval?
Bylo to opravdu hrozné. Kdo něco takového nezažil, tak to nemůže pochopit. Na kluky jsem se chodil jen koukat, navíc v letošní sezoně mě hokej bavil, jak už dlouho ne a pak přijde takové zranění. Nejdříve si říkáte, že je to nějaká prkotina, pak stojíte dva týdny, čtyři týdny, šest týdnů a najednou už jsem byl opravdu skeptický, jak všechno dopadne.

Stalo se vám něco podobného již v minulosti, nebo se vám doposud takové nepříjemnosti vyhýbaly?
Nikdy předtím jsem během sezony tak dlouho nechyběl, tohle se mi stalo poprvé v kariéře.

Vraťme se k sobotnímu zápasu s Havířovem. Co bylo špatně, že Draci prohráli na nájezdy?
Nájezdy jsou loterie, i když tentokrát jsme v nich měli opravdu smůlu, dvakrát jsme trefili břevno. Co se týká samotného zápasu, tak na Havířovu bylo vidět, jak si věří, hrají v pohodě, mají na kontě dostatek bodů, jsou prostě v klidu, my naopak ve všech zápasech musíme. Všichni samozřejmě hrozně chceme, jenže někdy to zkrátka nejde tak, jak bychom si představovali.

V nájezdech to byla opravdu smůla, hned dvakrát trefit břevno, co na to říkáte?
Na tohle se snad ani nic říct nedá (smích). Třeba u svého pokusu jsem si dokonce nejprve chvíli myslel, že to byl gól. Opravdu smůla, co k tomu dodat… Zamrzí to, byl jsem zraněný, teď jsem mohl mít trochu štěstí rozhodnout zápas, bohužel se to nepovedlo.

Ve středu Šumperk ztratil důležitý zápas v Ústí nad Labem, navíc dost jednoznačným způsobem, byla nějaká odezva z vedení klubu?
Vedení nám dává najevo, že bychom měli svou práci dělat pořádně. Třeba v Ústí jsme měli šance srovnat skóre, ale pak dvakrát po sobě inkasujeme a už se z toho těžko dostáváme. Bylo to o našich chybách, které soupeře dostaly na koně.

Je v kabině cítit určitá nervozita, že zkrátka „musíte" jak bylo řečeno. Předkolo play off stále ještě nemáte vůbec jisté.
Určitě to všichni cítíme a každý si uvědomuje, jaký je náš cíl. Každopádně chceme být do desítky. Na druhou stranu ta nejistota asi k hokeji patří, těžko si můžete myslet, že celou sezonu budete hrát v naprosté pohodě a každý se s tím musí vyrovnat po svém. Za sebe však věřím, že předkolo jsme schopní uhrát.

Většinou se ptáme všech šumperských hokejistů. Proč Draci dokáží doma pravidelně bodovat a naopak jejich výkony venku jsou mnohdy hodně tragické a stále prohrávají?
Nemám letos odehráno tolik zápasů, takže jsem si to popravdě ani tolik neuvědomoval. Ze začátku sezony jsme i venku odehráli dobré zápasy, ale teď to také vidím, musí to vidět všichni, že to na hřištích soupeřů nejde a opravdu také nevím proč.