Odborníky překvapilo množství artefaktů, které schránky obsahovaly. „S ohledem na záznamy v kronice města jsme nepředpokládali, že v nich bude uloženo tolik originálních pramenů z devatenáctého století. Je jich nad očekávání hodně," řekl Josef Rozkopal, který na Městském úřadu v Mohelnici vykonává funkci orgánu státní památkové péče.

Na světlo světa se tak dostaly písemné dokumenty, dobové noviny, záznamy k opravám z roku 1876 včetně výnosu sbírky, kterou věřící pro tento účel uspořádali. Tehdy se na tento účel vybralo úctyhodných 1966 zlatých.

Schránky ale obsahovaly také barevné plakáty s dobovou módou pánskou, dámskou, dětskou i loveckou nebo třeba bankocetle, tedy předchůdkyně klasických papírových bankovek. Zajímavé je, že už v devatenáctém století vycházely humoristické časopisy, jak dokládá jeden z nich, který obsahuje i karikatury a vtipy.

Jednu schránku do věže vložili i v roce 1988. Byla v ní papírová desetikoruna, kovové mince, několik výtisků Rudého práva, ale také popis vývoje města od Vítězného února do současnosti nebo fotografie. Ty zachycují například podobu krytého bazénu, záplavy na Mohelnicku v roce 1984 nebo stavbu sídliště ve Vodní ulici.

Všechny nalezené dokumenty teď zdokumentují a prozkoumají odborníci ze Státního okresního archivu v Šumperku. Většina z nich se po dokončení rekonstrukce znovu vrátí do báně věže, zbytek nahradí kopie.

„Z části nálezů, případně kopií nalezených dokumentů by pak snad bylo možné udělat výstavu, aby si Mohelničané mohli tyto zajímavé artefakty prohlédnout," dodal Josef Rozkopal.

Kostelní věž, která je dominantou Mohelnice, přikrylo před několika dny lešení. „Stavební firma bude především opravovat krovy na věži a vymění také měděnou střešní krytinu," popsal hlavní náplň prací starosta Mohelnice Pavel Kuba.

Spolu s tím dělníci zpevní ramena schodiště ve vyšších patrech věže a doplní jednotlivé prvky. V prostoru nad hodinovým strojem pak vznikne vyhlídková plošina, která bude novou turistickou atrakcí ve městě.

Věž se naposledy opravovala v roce 1988. Podle dokumentu nalezeného v jedné ze schránek oprava stála milion a tři sta tisíc korun a platil ji tehdejší Okresní národní výbor v Šumperku.

„Předtím se věž opravovala v roce 1952, kdy se odstraňovaly škody ještě z doby války a stopy po střelách, a pak v šedesátých letech. Tehdy dělníci nahradili dosavadní břidlicovou krytinu měděnou," připomněl Josef Rozkopal.

Jak říkají dobové dokumenty nalezené v báni, velkou opravou prošel kostel v roce 1876. V roce 1841 totiž město zasáhl velký a ničivý požár a poškodil i věž. V rámci regotizace se tehdy změnil i tvar střechy. Původní jednoduchý jehlan nahradila nynější vysoká věž.