Umělé hradby vyrostly v sadech 1. máje, do bitvy se zapojilo přibližně patnáct skupin historického šermu z naší republiky i Polska.

„Je nás tu kolem 170 lidí. I když se někdy situace při bitvě zdá nepřehledná, zatím se nám úrazy vyhýbají, jsme opatrní,“ řekl Josef Langr ze skupiny Magna Moravia.

Dodal, že se scénář šumperského dobývání bylo nutné pozměnit, ale základní historická fakta zachována jsou. Tažení švédských vojsk totiž pro Šumperany dopadlo vždy špatně.

Poprvé Šumperk Švédové zpustošili v roce 1643. Císařští vojáci tehdy nechali obyvatele města na holičkách a nechali v něm pouze jednoho poručíka se šesti muži posádky. Šumperané otevřeli městskou bránu Švédům dobrovolně, ve městě totiž žila většina luteránů, a tak se domnívali, že je Švédové stejného vyznání ušetří. To se ovšem zmýlili, švédský plukovník Banner žádal vyplacení výplatného. Když mu měšťané nevyhověli, dovolil svým mužům po celých 18 hodin město drancovat.

K městu Švédové přitáhli ještě o tři roky později, pomocí ničivého ostřelování z děl město dobyli.

„Možná někdy z recese děj otočíme a pro změnu zvítězí obránci Šumperka,“ usmál se Josef Langr, který při letošní bitvě velel obráncům Šumperka.

I když se v sobotu odpoledne počasí přece jen umoudřilo a teploty o pár stupňů klesly, dobře oblečeným vojákům se nebojovalo nijak snadno.

„Jsme na vysoké teploty zvyklí i když to někdy není příjemné. Ale pokud máme na sobě tolik vrstev oblečení a výzbroje, vytvoří se pod nimi mikroklima a teplota těla se již příliš nezvyšuje,“ vysvětlil Langr.