„Začal jsem sice dobře, ale pak jsem spíše polykal antibiotika a léčil angíny,“ říká třiadvacetiletý Pavel Zitta.

Ten už u Whirpoolu jezdí dva roky, smlouvu prodloužil jen o rok. „Rád bych získal nějaké zahraniční angažmá, už mám nejvyšší čas,“ vysvětluje jezdec.

Cyklistice v Česku totiž pšenka příliš nekvete. I v nejlepších stájích jsou podmínky spíše skromné, bez osobních sponzorů nemůžete na pořádný trénink ani pomyslet. Kdo nesežene místo v zahraniční stáji, zůstane navždy spíše jen amatérem.

„Je to tak. Ale abych měl zahraniční angažmá, musím zajet pár dobrých výsledků. Já budu jezdit především jednodenní závody, etapové, ty mi moc nesedí,“ přiznává Sitta.

Jeho stáj má nálepku týmu II. divize, nad tím už je jenom I. divize, tedy stáje jezdící Tour de France, Giro či Vuelty. I proto Zittu čekají závody například ve Francii.

„Měl bych mít formu od února do května, pak bych ještě rád absolvoval v červenci národní šampionát. Už teď se na závody připravuji. Zatím doma, ale čekají mě soustředění v Tatrách, na Kanárských ostrovech a pak na Mallorce,“ popisuje blízkou budoucnost Zitta.

A příprava znamená tvrdý trénink, odříkání, přísnou životosprávu. I když… „Občas si dám třeba šeráčka, toho mám rád,“ usmívá se Pavel Zitta.