VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Andrle: z tělocvikáře na gymplu trenér olympioniků

Šumperk /FOTOGALERIE/ – O sport a pohyb se zajímal už od dětství, jeho první spor s trenérem tenisu v jedenácti letech byl o pohybu hráče na kurtu, od té doby chtěl vždy každému sportu přijít na kloub a umět ho pochopit a naučit – sebe i ostatní.

26.10.2010
SDÍLEJ:

Josef Andrle během tréninku s klientemFoto: DENÍK/Soňa Singerová

Nyní je ve „stáji“ osobního kondičního trenéra Josefa Andrleho ze Šumperka Ondřej Bank, Kryštof Krýzl, Filip Trejbal, Martin Vráblík Čechokanaďan Mark Syrovátka, či nejlepší polská sjezdařka Katarzyna Karaszinska.

První tréninky kondice kopíroval od Australanů a přes trénink běhu potřebného pro tenis se dostal až k maratonu. První absolvoval v devatenácti letech a zaběhl ho pod 3 hodiny. Myslel si, že to bude jeho disciplína. Po třetím maratonu pochopil, že trénink musí být veden úplně opačně než to doposud praktikoval a začal studovat vše možné kolem tréninku běhu.

Josef Andrle k profesionálnímu sportu poprvé přičichl poměrně pozdě.

„Výhodou byla jednoznačně neopotřebovanost jak fyzická, tak psychická,“ dodává. Až ve třiadvaceti letech, kdy dostudoval na učitele tělesné a občanské výchovy, začal pronikat do české špičky mezi triatlonisty (plavání, kolo, běh) a duatlonisty (kolo, běh). Na svém kontě má i závody seriálu tzv. „Železný muž“, ve kterém musel zdolat plavecký úsek v délce 3,8 km, ujet 180 km na kole a uběhnout maratónskou trať 42 km a 195 metrů.

Vysoká škola mi nic nedala

„Po vysoké škole zaměřené na pohyb a sport jsem zjistil, že mi škola téměř nic nedala a sám jsem další dva roky intenzívně studoval tehdy dostupné materiály týkající se kondičního tréninku. Byl jsem absolutní samouk,“ popisuje své začátky.

V pětatřiceti letech zažíval vrchol své sportovní kariéry, pohyboval se v absolutní české špičce. Cestu k vrcholu ukončil neukázněný divák, který se sportovci při závodu připletl pod kolo. Následoval pád a komplikovaná zlomenina klíční kosti. „To byl konec mé sportovní kariéry,“ dodal Andrle.

Už tehdy pomáhal s tréninkem mladým triatlonistům a duatlonistům. V té době působil jako pedagog na Gymnáziu v Šumperku. „Učil jsem osm let a zároveň trénoval. Rady jsem uděloval i na dálku prostřednictvím internetu. Neustále jsem však musel studovat, konzultovat vše s odborníky. Musím přiznat, že škola se postupně dostávala na druhé místo, proto jsem se rozhodl v roce 2006 z gymnázia odejít. Opustil jsem jistotu a dal se na trenérskou dráhu. Ale konečně jsem se rozhodl dělat to, co mě opravdu baví,“ přiznal se Josef Andrle.

Náhodné setkání s Bankem

Postupně rozjížděl spolupráci s celou řadou sportovců, mezi nimi byl i reprezentační sjezdař Ondřej Bank. „Potkali jsme se úplně náhodou na Tyršově stadionu v Šumperku. Od té doby se započala naše spolupráce, která trvá dodnes. Ostatní lyžaři se setkávali s našim tréninkem na reprezentačních kempech, které jsem několik let vedl a postupně jsem tak začal navazovat další spolupráce,“ uvedl trenér.

Podotkl, že i když má své internetové stránky, nejvíce svěřenců získal díky tomu, že byl někým doporučen.

Jak vypadá spolupráce kondičního trenéra, jenž pracuje v Šumperku, se špičkovým lyžařem, který cestuje po celém světě?

„S Ondřejem Bankem a jeho reprezentačními kolegy se za celý rok osobně vidíme průměrně tak jeden a půl měsíce. Komunikujeme především prostřednictvím internetu a telefonu. Pokud jsou závody v Evropě, a mám čas jedu se na lyžaře podívat, pokud závodí v zámoří snažím se je vidět v akci. Společně řešíme případné nedostatky a oblasti kondice jako sílu a rychlost,“ popisuje svou práci Andrle.

Tréninkový cyklus začíná v období duben – květen. Lyžaři v květnu většinou testují lyže a snaží se odpočívat. „Rozhodně se však neválí, je to aktivní a regenerační odpočinek. Kromě regenerace pracujeme v této době s rychlými vlákny, které ovlivňují výbušnost, sportovci absolvují masáže a jiné rehabilitační procedury,“ popisuje začátek přípravy na novou sezonu trenér.

Ze zátěže se jim obrací žaludek

Druhá fáze začíná v červnu, kdy se většinou všichni sejdou na tréninkovém kempu. Jde o kondiční přípravu bez lyží, která odstartuje zátěžovým laktátovým testem. „V něm jdou všichni na doraz a není výjimkou, že po obrovské zátěži se jim doslova obrací žaludek. Laktátové tréninky potom provázejí lyžaře až do začátku závodní sezony.

„Při jednom takovém tréninku lyžaři tahali na kopec Bludoveček u Šumperka pneumatiku. Pak doslova únavou padli na asfalt. U ležících kluků zastavil o auto a řidič se ptal, co se děje a zda nepotřebujeme pomoc,“ vzpomíná s úsměvem Josef Andrle.

Při zátěžovém testu a potom při laktátových trénincích odebírá sportovcům vzorek krve, z jehož rozboru se dá poznat, jak jsou unavené, takzvaně zakyselené, svaly. „Toto je pro mě velice důležité, protože podle výsledků testů sestavuji tréninkové dávky,“ vysvětluje trenér.

Lyžaři podle něj musejí být připraveni na obrovskou zátěž. „Pohybují se ve vysokých rychlostech a trénink jim musí zaručit, že svou jízdu zvládnou až do konce, i když se na nich začne projevovat únava. Musí být všestranní a připravit se na okamžité vyhodnocení situace. Během závodu se mění rytmus trati, typ sněhu, musejí reagovat i na to, když udělají chybu. Důležité je, aby závod dokončili a neublížili si a po chybě bojovali dál a nezabalili to. Na všechny tyto situace je lze v tréninku připravit,“ popisuje svou práci.

Trénink bez oka či ucha

Trenér je tedy nepřipravuje jen kondičně, ale rozvíjí také stabilitu, koordinaci i okamžité vyhodnocování situace. „Trénink navíc musí být pestrý, aby je bavil a nestal se drilem. Používáme kromě klasických strojů a pomůcek vibrační plošiny, míče, lana či expandér. Zařazujeme i audiovizuální trénink, kdy mají zaslepené jedno oko, či zacpané jedno ucho. I při závodu se může stát, že je trefí branková tyč a budou částečně oslepeni,“ vysvětlil Josef Andrle úskalí na trati.

Navíc všechny tyto pomůcky se sportovcům vlezou i do zavazadel a dá se s nimi trénovat třeba i v hotelovém pokoji během cestování po závodech.

Zdůraznil, že metodika tréninku je klíčová, ale musí být podložena i správnou výživou. „Je velice důležité, co závodník konzumuje v tréninkové fázi, to, co sní před a během jízd, může také ovlivnit celý závod. Setkal jsem se například s tím, že sjezdař si během slalomových kol dal párek. To je obrovská chyba, protože jej jídlo utlumí, místo aby jej nastartovalo. Hrozně moc záleží i na tom, kolik času má lyžař mezi jednotlivými koly. Čím méně času, tím více by měla být strava tekutá, aby s rychleji vstřebala. Každé tělo si žádá své. Pro někoho jsou lepší sacharidové doplňky, jiný sportovec zase potřebuje proteinovou tyčku či nápoj na kofeinové povzbuzující bázi,“ vysvětluje Andrle, který potravinové doplňky ordinuje i na dálku.

Co máme jíst? ptají se

„Stává se, že mi kluci telefonují a ptají se, co si mají dát, když mezi jednotlivými koly mají hodinu a půl času. Každý má výživový plán a ví přesně, co a kdy může jíst,“ dodal.

A kdy si mohou lyžaři pochutnat na svíčkové od maminky? „Během závodů nebo tréninkového soustředění určitě ne. Taková jídla si mohou dovolit, jen když mají několik týdnů volno – třeba během Vánoc, kdy je pauza ve světovém poháru nebo po jeho skončení,“ uvedl trenér.

Trénink, správnou výživu i hlídání zdravotního stavu sportovců by nezvládl bez podpory celého týmu odborníků. „Úzce spolupracuji s fyziologem, fyzioterapeutem, psychologem, kardiologem i odborníkem na výživu. Důležité je také zázemí, které jsem se v Šumperku snažil najít pro trénink. Výborně se nám hodila posilovna v Korzu a nyní využíváme k tréninku také sportovně-relaxační centrum Maják. Je vybaveno špičkovou technikou a díky tomu se lidé, kteří si sem přijdou zacvičit, mohou potkat naše nejlepší lyžaře, kteří sem přijíždějí na soustředění,“ dodal Andrle.

A jak se žije osobním trenérům? Uživí je tato práce? „Ve velkém městě určitě, v naší aglomeraci je to mnohem těžší. Člověk navíc nesmí ustrnout. Musí být stále v kontaktu se světovou špičkou, studovat hned několik oborů, sledovat při práci kolegy s ostatních světových týmů,“ vyjmenoval Andrle.

Podotkl, že práce se špičkovými sportovci je jen ta třešnička na dortu. Připravuje tréninkové programy i výkonnostním sportovcům, manažerům, kteří chtějí zlepšit svou kondici, i zájemcům, jenž chtějí se sebou něco dělat, začít cvičit a změnit své stravovací návyky. Navíc své zkušenosti si nenechává jen pro sebe a pořádá semináře pro trenéry a přednáší.

Autor: Soňa Singerová

Oznámkujte článek známkou jako ve škole (z jedné IP adresy můžete opakovaně hlasovat vždy po hodině)

1

10 %

1*

10 %

2

10 %

3

10 %

4

10 %

5

50 %

Hlasovalo: 10

Anketa byla ukončena

26.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Šumperští Draci. Ilustrační foto

I další příprava s nulou, Draci nedali Třebíči ani gól

Srpnové vedro. Ilustrační foto
24

Zpátky do plavek! Třicítky se vrací, víkend bude tropický

Fabia letěla z kopce na střechu, dvě spolucestující zraněny

Dvě zraněné osoby si vyžádala nehoda osobního vozu u Bělé pod Pradědem, která se stala v neděli 20. srpna odpoledne.

Šumperk rozezní pecky od Rammstein, Zábřeh hity od Kabátů

Kulturní přehled ze Šumperska a Jesenicka - 34. týden

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení