VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V práci skoro přišel o ruku, dnes sní o olympiádě

Zlaté Hory - Na kole jede vždy trochu skrčený. Držet se totiž může jen pravou rukou. Levou má Tomáš Kajnar po pracovním úrazu a soft amputaci nehybnou. Přesto závodí a touží po účasti na paralympiádě v Riu de Janeiru.

24.4.2013 2
SDÍLEJ:

Tomáš Kainar.Foto: Michal Šíma

Před dvanácti lety Tomáš Kajnar pracoval jako kameník, kouřil pětadvacet cigaret denně a ani ve snu by ho nenapadlo, že jednou bude vrcholově sportovat, natož mezi hendikepovanými. Jeden pracovní den všechno změnil. Na Kajnara spadl nešťastnou náhodou těžký kámen, který mu skoro oddělil ruku od těla.

„Od předloktí mi zbytek ruky visel jen na kousku kůže. Hrozná bolest. Strávil jsem několik měsíců v ostravské nemocnici, kam mě rychle převezli. Operace jsem už ani nepočítal," popisuje pětatřicetiletý cyklista dnes už s lehkým úsměvem své útrapy.

Měl štěstí. Rok předtím ještě doktoři soft amputace neprováděli. Kajnarovi ruka vyztužená kostí z pánve a s tepnou sebranou z lýtka zůstala. Musel si nechat zlomit prsty, aby je po jejich zafixování mohl používat alespoň jako hák. Jako levák se navíc učil dělat vše pravou rukou.

„V nemocnici jsem několik papírů podepsal prostě třemi křížky. Byl jsem úplně vyřízený. Ubíjel mě strach, že už neseženu práci a nezajistím rodinu. Dceři byl jeden rok. Do toho mi ještě zemřel otec," vypráví smutně rodák ze Zlatých Hor.

Těžké období plné depresí a bezesných nocí však Kajnar překonal. Změnil svůj přístup k životu, našel si práci a začal sportovat. „Postupně jsem se v jedné místní firmě naučil i s jednou rukou svářet součástky do jízdních kol. Začal jsem jezdit na kole a běhat, abych omezil chuť na cigarety. Z desetiminutového proběhnutí lesem se najednou stal maraton," směje se Kajnar.

Definitivně si ho sport získal až před dvěma roky, když napsal mail trenérovi předních českých cyklistů Viktoru Zapletalovi, který se stará i o hendikepované závodníky. Za pár týdnů už drobný chlapík trénoval s reprezentací a objížděl závody hendikepovaných i zdravých.

„Nejvíce si vážím dvou vítězství v závodech evropského poháru v Praze a ve slovenské Vrátné. Se zdravými cyklisty jezdím závody v okolí Jeseníku. Mám nevýhodu, že jsem pomalý ve sjezdech. Jednou rukou nemůžu kolo ve vysoké rychlosti ukočírovat a druhou mám jen zaháknutou za řídítka. Musím být o to lepší do kopce," rozesměje se znovu nejlepší hendikepovaný sportovec Olomouckého kraje pro rok 2012. Své letošní plány směřuje Tomáš Kajnar k srpnovému mistrovství světa hendikepovaných cyklistů, které se bude konat v Kanadě. „Celou přípravu tomu podřizuji. Chtěl bych v časovce i v závodě s hromadným startem skončit do desátého místa. Mým dlouhodobým snem je ale dostat se na paralympiádu do Ria za tři roky," uzavírá. Autor: Michal Šíma

Autor: Redakce

24.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Šumperku. Ilustrační foto

Debakl. Šumperk dostal sedmičku na hřišti favorita

Divácky nejoblíbenější je roztančená ulice. Všechny zúčastněné soubory projdou v průvodu Šumperkem, na několika místech se zastaví a zatančí či zazpívají. Obrovský úspěch sklízeli i tenečníci z Alžíru
65

Šumperské ulice roztančil folklor, z Alžíru, Francie i Číny

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Sulko začalo proti Přerovu parádně, potom se bálo o výsledek

Dvě červené karty a těsnou výhru fotbalistů Sulka nabídlo nedělní klání mezi Zábřehem a Přerovem. Domácí se sice v závěru strachovali o výsledek, ale nakonec první výhru v sezóně uhájili. Viktorie je naopak i po třetím kole bez bodu.

Mohelnice dala tři góly, přesto s Líšní doma neuspěla

Přestože v sobotním domácím utkání proti Líšni dali tři góly, tak neuspěli. Nově složený celek Mohelnice se na úvod letošní MSFL stále hledá, po třech duelech má na kontě jediný bod.

Mlynář musí mít sílu i umět seřizovat stroje. A být zároveň uklízeč

Stojím před masivním strojem, do kterého vede spousta trubek. Průzory vidím, jak se v nich posouvají zrna či létá šedý prášek. Mnohametrákové zařízení je právě v běhu. Kromě hluku o tom svědčí i chvění bytelné betonové podlahy. Stroj přede mnou je mlýn a tvoří srdce celé budovy biomlýna ve Starém Městě. Cesta od zrnka obilí k mouce je však mnohem složitější.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení