To ovšem netušil, že z koníčka se později stane povolání a že v něm uspěje nejprve v dalekém Švýcarsku, kam s přítelkyní a pozdější manželkou emigroval přes Rakousko a Itálii v roce 1970. Vzali se ve Vatikánu, kde je oddával dokonce tehdejší papež Pavel VI. Nakonec zakotvili v Joně, městě na břehu Ženevského jezera.

„Nejprve jsem pracoval jako konstruktér vzduchotechniky a později pojišťovák. Podnikat jsem začal až v roce 1979. První tři roky jsme byli pořád ve ztrátě, ale pak se nám začalo dařit,“ vzpomíná na začátky své firmy Marek. Ve své provozovně nabízel nejprve audiovizuální zpracování filmových záznamů, video tehdy ještě neexistovalo. V roce 1986 začal spolupracovat s Kodakem a přibral zpracování fotografií. O dva roky později už k maloobchodní firmě MAM-Film přidal i velkoobchodní akciovou společnost, která se specializovala na videotechniku. „Míval jsem pocit, že někdy pracuji i osmačtyřicet hodin denně, měli jsme opravdu zajímavé a velké zakázky - například kopírování videokazet pro deník Blick. Natáčel jsem také šoty pro televizi a reklamní filmy. Ale když přišel převrat v Československu, rozhodli jsme se k návratu. I po těch letech jsme v Joně pořád byli cizinci,“ říká Marek.

Švýcarské podnikání Markovi definitivně uzavřeli v únoru 1994, pak dva měsíce balili, na konci dubna všechno naložili na náklaďák s vlekem a vydali se zpět do Mohelnice, kde Miroslav Marek už rok předtím koupil zpět od města svůj rodný dům a opravil ho. V přízemí zřídil obchod a v něm podniká dodnes. Věnuje se především výrobě fotografií a prodeji fotomateriálu. Nabízí i speciality, jako je výroba kalendáře z fotek zákazníka, potisk triček nebo hrnků. „Firmu přejmenovanou na Foto Susan Marek jsem už předal dceři, ale než se vrátí ze studií, tak jí zatím firmu řídím,“ uzavírá podnikatel, který mimo jiné v Mohelnici založil i karnevalový Cech přátel pátého ročního období.