Příkladem mohou být prvorepublikové svatováclavské dukáty, které se dnes obchodují za mnohonásobek tehdejší ceny. Tradice ražeb se svatým Václavem pokračuje i v současnosti, kdy vzniká řada zajímavých emisí, atraktivních pro sběratele, investory i milovníky umění.

Mezi nejznámější české mince patří zlaté svatováclavské dukáty, které se staly prvními investičními mincemi mladé republiky. Razit se začaly v roce 1923 a okamžitě se setkaly s obrovským zájmem veřejnosti. V době svého vzniku se dukát prodával za 120 korun, dnes se cena těchto historických mincí pohybuje od 6000 do 9000 Kč, dle zachovalosti a ročníku. Ty nejvzácnější se pak dají získat pouze dražbou na aukcích. Obliba svatováclavských dukátů byla taková, že je československý stát razil ještě v roce 1951. Právě ty patří k nejvzácnějším ročníkům: před pěti lety byl v Německu jeden z nich vydražen za 710 000 korun. Statisícových hodnot mohou ale dosáhnout i dukáty z jiných let. Například desetidukát z roku 1938 byl svého času vydražen za téměř půl milionu korun.

Kromě drahého kovu tvoří cenu vzácné mince zejména poptávka, která se odvíjí od množství dostupných exemplářů. „Čím nižší je tedy počet dochovaných kusů, tím nabývají na ceně. Proto k nejžádanějším patří mince vydané v malém nákladu, jako byly třeba svatováclavské dukáty z poslední předválečné emise," říká Jaroslav Tomanec z portálu www.Zlate-Mince.cz.

SVATOVÁCLAVSKÁ TRADICE POKRAČUJE

Produkce svatováclavských ražeb v minulém století rozhodně neskončila. Motiv českého světce Václava dnes patří k pilířům emisního plánu Pražské mincovny, která je nejmladší evropskou mincovnou. Jako pamětní i investiční ražby je vyrábí už od jejího založení v roce 2011. Od té doby vznikla také řada jiných pozoruhodných ražeb se svatým Václavem, z nichž některé jsou dnes dostupné už pouze na sběratelských burzách. Mincovna tyto exkluzivní exempláře od významných českých umělců razí v přísně limitovaných a obvykle velmi nízkých nákladech, což je základním předpokladem pro budoucí zhodnocení.

Svatováclavské dukáty Pražské mincovny existují ve čtyřech velikostech: jako jedno, dvou, pěti a desetidukáty. Lícní stranu nejmenšího tvoří zdařilý portrét svatého Václava od akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla (mimochodem jeho mince Nové Město pražské ze sady Karel IV. byla na přelomu tisíciletí oceněna jako Nejkrásnější zlatá mince světa). Není bez zajímavosti, že ústřední motiv jednodukátu byl původně určen pro oběžnou českou korunovou minci.

K dalším skvostům z dílny Vladimíra Oppla patří například titul Svatý Václav na koni. Tento medailon razí Pražská mincovna ze zlata i cenově dostupnějšího stříbra. Což ostatně platí i pro další ražby se značkou PMI.

PRVNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Ke svatováclavským ražbám vymykajícím se běžné produkci patří emise Relikvie svatého Václava. Pražská mincovna v tomto případě, a jako vůbec první v České republice, použila speciální technologii pro úpravu povrchu známou jako reverse proof. Výrobní náročnost a vysoký podíl ruční práce se však vyplatila. Výsledkem je totiž neobyčejně atraktivní provedení povrchu: reliéf vyleštěný do zrcadlového lesku plasticky vyčnívá z matované mincovní plochy. Každý z těchto unikátů je navíc opatřen jedinečným pořadovým číslem vyraženým na hraně.

KRUH SE UZAVŘEL

Postava Svatého Václava v numismatice je zkrátka fenoménem, který propojuje minulost se současností a pozornosti se určitě bude těšit i v budoucnosti. Vždyť jeho jméno se poprvé objevilo už na denárech z dob knížete Jaromíra, který žil na přelomu 10. a 11. století. Za povšimnutí stojí skutečnost, že část těchto mincí nechal panovník razit v Praze. Tedy ve městě, které se po dlouhé odmlce může opět chlubit produkcí nejen výjimečných svatováclavských ražeb.

Novodobé ražby se svatováclavskou tématikou je možné si prohlédnout na stránkách výrobce www.prazskamincovna.cz nebo na stránkách www.Zlate-Mince.cz. V tamním vyhledávacím řádku stačí zadat heslo „svatý Václav". (erk)