„Ke škodě na majetku ani zranění osob v žádném z případů nedošlo," sdělila policejní mluvčí Ivana Paroulková.

Vyšetřovatel hasičů jako předběžnou příčinu ve všech případech stanovil vznícení sazí v komínovém tělese. Právě to bývá velmi častou příčinou požárů.

V roce 2015 vyjížděli hasiči v našem kraji k devětašedesáti požárům komínů, za loňský rok ještě statistiky nejsou k dispozici.

Nařízení vlády říká, že u kotlů na pevná paliva by se měly komíny čistit třikrát ročně, u plynových spotřebičů jednou za rok. To je možné zajistit i svépomocí. Jednou do roka ale musí spalinové cesty prohlédnout kominík a vystavit o tom zprávu.

„Topím uhlím a komín nechávám vyčistit dvakrát za zimu. Sám na střechu nevylezu, takže pokaždé zvu kominíka. Sice to něco stojí, ale lepší než vyhořet," řekl důchodce Petr Hroch z malé obce na Zábřežsku.

Návštěva kominíka vyjde zhruba na tři sta až pět se korun. Jenže kromě případů kolaudace nového domu nikdo nehlídá, jestli majitelé povinné kontroly zajišťují.

Lidé na to hřeší a ve snaze ušetřit kontroly zanedbávají. Postih pak přijde až po případném požáru, kdy hrozí pokuta až pětadvacet tisíc korun.

Snaha ušetřit může přijít hodně draho

Snaha o ušetření několika stokorun za odborné vyčištění a prohlídku komína pak může vyjít majitele domů hodně draho.

Na Štědrý den například požár komína ve Šternberku způsobil škodu za čtyři sta tisíc.

Zákon zároveň stanovil v souvislosti s vytápěním další povinnost. Jednou za dva roky musejí vlastníci kotlů na pevná paliva o příkonu deset až tři sta kilowattů nechat kotel prohlédnout odborně způsobilou osobou.

První kontroly přitom bylo nutné provést do konce loňského roku, mnozí majitelé nemovitostí to ale dosud neudělali. Autorizovaní technici proto nyní objíždějí obce a kontroly sami nabízejí. Stačí jen sledovat obecní stránky nebo hlášení místního rozhlasu a přihlásit se na obecním úřadu.