VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Glosa historika: genocida Arménů v Turecku

Turečtí Seldžukové, jejichž skutečná vlast se nacházela ve Střední Asii (Turkmenistán), zahájili v XI. stol. (1071) velký pochod do Evropy. V XI.XII. stol. likvidují Arménské království, které do té doby existovalo zhruba 1600 let. Roku 1453 zcela dobývají i Byzancii, přičemž celý byzantský národ asimilují (část Byzantinců byla prodána do otroctví a určitá část uprchla do Evropy).

27.4.2015
SDÍLEJ:

Památník genocidy Arménů.Foto: DENÍK/archiv

Poté, co Turci ovládli dvě křesťanské země, založili turecký islámský stát, známý v současnosti jako Turecko.

Osud Arménie, která se nacházela v sultánském Turecku, probíhal tragicky. Podle rozlohy obrovská říše pod tlakem narůstajícího osvobozovacího hnutí porobených národů zesilovala režim teroru, podněcovala náboženský fanatismus, bratrovražedné nesváry, stále provokovala pogromy a krvavé lázně jinověrců Arménů, Řeků a Bulharů.

Turkové měli ještě důležitější cíle. Zaprvé šlo o doktrínu panturkismu. Směřovala především proti Arménům, protože přeměna Turecka v jednonárodnostní stát stát turecké národnosti musela začít likvidací početného křesťanského arménského obyvatelstva, které v zemi žilo a které si po celá staletí nepřálo přijímat novou víru islám. Turkové měli v plánu také jinou globální ideu vytvoření „Velkého Turanu" tedy státu, který by zahrnoval celý Kavkaz, Krym, Kazachstán, Střední Asii (kromě Tádžikistánu), dále také ruská území od Černého a Kaspického moře společně s Povolžím a Uralem. Genocida Arménů byla politikou Turecka. Začala v městě Bajazet, kde bylo zabito 1400 Arménů. V roce 1879 ze 122 vesnic na Alaškertské rovině jich 111 bylo zcela srovnáno se zemí a muži, ženy i děti byli nesmírně krutě zabíjeni. V roce 1894 v Sasunu bylo vyhubeno 12 tisíc Arménů, v roce 1895 v západní Arménii 300 tisíc, v roce 1896 v Konstantinopoli 9530, v oblasti jezera Van 8 tisíc, v roce 1904 znovu v Sasunu 5640, v roce 1909 v Adanu 30 tisíc Arménů.

Nejkrušnějším a nejkrvavějším rokem byl 1915. Tehdy turecká vláda využila nestabilní situaci na frontách první světové války a uskutečnila genocidu obyvatel západní Arménie, když je všechny prohlásila za „ruské agenty" a „nepřátele říše". Během masakru, který začal 24. dubna 1915 uvězněním více než 800 předních představitelů inteligence a deportací Arménů do mezopotámských pouští, bylo vyhlazeno více než 1,5 milionu lidí, mezi nimi dětí, žen a starců. Určité části Arménů se podařilo uprchnout do různých zemí, z toho 300 tisíc jich našlo útočiště v Rusku. Z téměř 2,5 milionu Arménů v Turecku jich zůstalo několik desítek tisíc. Ti však byli nuceni přijmout islám. V roce 1918 v Karsu, Ardaganu a Alexandropoli bylo zlikvidováno 100 tisíc Arménů, v roce 1919 v Kiliki 50 tisíc. V roce 1920 se oběťmi turecké genocidy stalo 11 tisíc Arménů a v roce 1922 ve Smyrně společně s Armény byli povražděni Řekové a Židé, celkem přibližně 200 tisíc lidí. Ve východní Arménii, kromě jiného i v Náhorním Karabachu, bylo v roce 1920 vyhlazeno asi 200 tisíc Arménů včetně 30 tisíc Arménů v Baku.

Tento v historii lidstva první výskyt tak masové genocidy národa v jeho historické vlasti otřásl celým civilizovaným světem. Genocida se projevovala i v pokusech zlikvidovat historicko-kulturní dědictví Arménů: byly zničeny tisíce velice starobylých rukopisů, strženy stovky historických a architektonických památek, především kostelů, chrámů, které byly vrcholnými díly jejich duchovní kultury. Z 300 tisíc čtverečních km arménského historického území dnes zbývá pouze 30 tisíc čtverečních km.

Každý rok je 24. duben oficiálně v Arménii vyhlášen jako Den památky obětí arménské genocidy. Tuto tragédii uznalo a genocidu Arménů odsoudilo zhruba 20 zemí světa a tento proces se každým rokem rozšiřuje. V současnosti, kdy Turecko usiluje o členství v Evropské unii, musí oficiálně přiznat genocidu Arménů a vrátit ta území, která jim nepatří. Já i můj lid věříme v tento den.

Zaslal: Ašot Arakeljan, historik, čestný člen katedry historie Arménie Pedagogického institutu v Jerevanu

Autor: Redakce

27.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak reklamovat koupený dům či byt

Zábřeh urval proti Přerovu první výhru sezóny
21

Sulko začalo proti Přerovu parádně, potom se bálo o výsledek

Mohelnice dala tři góly, přesto s Líšní doma neuspěla

Přestože v sobotním domácím utkání proti Líšni dali tři góly, tak neuspěli. Nově složený celek Mohelnice se na úvod letošní MSFL stále hledá, po třech duelech má na kontě jediný bod.

Losiny opět vítězně, Dubicko je stále na nule

Ani na třetí pokus se nováček krajského přeboru z Dubicka nedočkal bodového zisku, když prohrál na hřišti Velkých Losin. Lázeňský tým naopak uspěl potřetí v řadě.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda na D1 zablokovala tah z Olomouce na Ostravu

Pět hasičských jednotek zasahovalo v sobotu před druhou hodinou odpoledne u hrozivě vypadající nehody na dálnici D1 mezi Olomoucí a Ostravou, a to poblíž sjezdu na Bělotín. Nákladní vůz s cisternou dostal z dosud nezjištěných příčin smyk, narazil do svodidel a začal hořet.

Billboardy musí od silnic pryč, nepůjde to lehce

Už jen dva týdny zbývají do chvíle, kdy by z dálnic a silnic první třídy měly zmizet bill-boardy. Novela zákona o pozemních komunikacích určuje kolem důležitých cest ochranná pásma, v nichž nesmějí poutače stát a rozptylovat motoristy. V Olomouckém kraji je takových míst několik a krajský úřad se už nyní obává soudních tahanic o to, aby poutače z blízkosti silničních tahů zmizely.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení