Protože příprava změny územního plánu je ve skluzu, bude mít investor podle kritiků stavby přibližně čtvrt roku na získání všech potřebných razítek.

Stále tak podle nich hrozí poškození obrazu města.

Nejvyšší správní soud rozhodl koncem září. Věnoval se stížnostem města i investora na verdikt krajského soudu.

Ten v únoru řekl, že město dostatečně nevysvětlilo, proč nejsou další výškové stavby v okolí Šantovy ulice možné. Dal mu ale do konce roku čas na nápravu.

Právě kvůli termínu se město obrátilo na soudce v Brně, lhůta se mu zdála krátká. Neuspělo.

„Nejvyšší správní soud se neztotožnil s výtkami účastníků řízení, že krajský soud nesprávně zrušil výškovou regulaci územního plánu k datu 31. 12. 2015, neboť své úvahy ohledně určení data zrušení výškové regulace náležitě a správně odůvodnil," sdělila mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová. (rozsudek k vidění zde)

Podmínka vysoké architektonické úrovně

Radnice upozorňuje, že do územního plánu jen překlopila negativní názor ministerstva kultury na stavění výškových budov poblíž historického jádra.

„U soudu se argumentovalo nedostatečným zdůvodněním limitů, ale to bylo nedostatečné zdůvodnění ze strany ministerstva kultury. Dalo si tuto podmínku a město na ni přistoupilo," řekl náměstek primátora Aleš Jakubec (TOP 09), že Olomouc nechtěla jít s resortem do sporu.

U Nejvyššího správního soudu ale nepochodila ani společnost Office Park Šantovka.

Odkazovala se usnesení radních z roku 2008, kteří dali stavbě Šantovka Tower podporu pod podmínkou „vysoké architektonické úrovně".

Podle soudu se ale nemohl investor takových očekávání dovolávat.

Firma rozsudek komentovat nechtěla.

„Doposud jsme neobdrželi písemné odůvodnění rozhodnutí soudu, a proto se k tomu nebudeme vyjadřovat," reagoval ve čtvrtek mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč.

Šantovka Tower: Jak šel časStavbu výškové budovy Šantovka Tower připravuje investor o několik let déle, než se z ní stalo veřejné i odborné téma. Olomoučtí radní developerský záměr podpořili v srpnu 2008.
K výškové hladině v území bývalých závodů MILO tehdy stanovili jako klíčovou podmínku „kvalitu konkrétního architektonického řešení".
Vizualizace Šantovka TowerOd roku 2011 se záměru věnuje odborná i občanská kritika. V květnu 2012 do zastupitelstva míří petice s 932 podpisy proti výškové stavbě, vznikají otevřené dopisy a podobně.
V roce 2012 stanovisko ministerstvo kultury vydává závazné stanovisko, ve kterém fakticky vylučuje všechny výškové stavby z návrhu nového územního plánu.
V únoru 2013 předávají odpůrci zastupitelstvu petici se zhruba 700 podpisy.
V březnu 2013 vydali magistrátní památkáři souhlas. V lednu 2014 olomoucký krajský úřad souhlas zrušil na podnět Národního památkového ústavu. Společnost Office Park Šantovka se obrátila na Nejvyšší správní soud, ale neuspěla.
V říjnu 2013 se demonstrace proti Šantovka Tower účastní několik set lidí včetně některých politiků.
V září 2014 olomoučtí zastupitelé schválili nový územní plán, ve kterém se s výškovými budovami nepočítá. Developer následně žaluje Olomouc.
V únoru 2015 olomoucký krajský soud rozhodl, že nový územní plán dostatečně nezdůvodňuje výškovou regulaci v lokalitě. Město dostalo čas do konce roku limity
přepracovat. Poté přestane regulace platit. Opakuje se situace z minulého roku, kdy krajský úřad opět ruší souhlas magistrátu.
Zdroj: www.proolomouc.cz, www.krasnaolomouc.cz, ČTK

Město to nestihne, investor má šanci

Úpravu územního plánu v lokalitě Šantovka město zadalo architektům Davidu Marešovi a Eduardu Žaludovi. Celý proces nabral zpoždění.

„Představili jsme harmonogram, jak by měla změna probíhat. Je pravda, že se ho nepodařilo dodržet, protože při zpracování se objevily komplikace," řekl náměstek Jakubec.

Právě ve zpoždění a zamítavém stanovisku soudu vidí odpůrci stavby příležitost, které by mohl investor využít.

„Město nestihne přijmout do konce roku změnu územního plánu, která by znovu nastavila v oblasti starého Mila a Sochorových kasárnách výšková omezení. Investor Šantovka Tower tak bude mít po novém roce nejméně čtyři měsíce na vyřízení územního rozhodnutí," odhaduje zastupitel Tomáš Pejpek (ProOlomouc).

Kdokoliv může podat připomínku

Schválení úprav se podle něj může protáhnout.

„Poškození kulturně-historické hodnoty Olomouce tedy stále hrozí a můžeme jen doufat, že tak složitý projekt investor projednat nestihne. Upozorňovali jsme vedení města, že je potřeba změnu územního plánu co nejvíc uspíšit a že jsme v časové nouzi, ale na pracovní tempo radnice to nemělo vliv," podotkl Pejpek

Na úřední desce magistrátu se ve středu objevil návrh, jak by mohly podmínky v území kolem Šantovy ulice vypadat (navrhované změny ke stažení zde). Do konce listopadu k němu může kdokoli podat připomínku.

„Další postup závisí na výsledku projednání návrhu s dotčenými orgány. Pokud budou s návrhem souhlasit, bude možné počátkem ledna 2016 zahájit jeho veřejné projednání. V opačném případě nelze časový harmonogram odhadnout," sdělila mluvčí magistrát.

Věžák čtyřicet metrů, max

Změna počítá s mírným navýšením zástavby, oproti původním 23 či 27 metrům nově plánovací dokument stanovuje jediný limit 28 metrů.

Územní plán také umožní stavbu dominanty o výšce do čtyřiceti metrů, která nebude konkurovat historickému jádru.

Součástí návrhu je i posouzení vlivu obytného věžového domu na město.

Odpůrci stavby vítají, že po třech letech od představení projektu je k dispozici.

„Kolektiv vedený architektem Davidem Marešem kvalitně a s novým obrazovým doprovodem shrnul vše, na co spolek Za krásnou Olomouc upozorňoval už od počátku tohoto developerského záměru," řekla za organizaci členka Martina Mertová.

Projekt na místě zbouraného Mila má zahrnovat kromě již stojícího nákupního centra a připravované Šantovka Tower i čtvrt s byty a kancelářemi. Odhadované náklady jsou deset miliard korun.