VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřel Jiří Louda, autor státního znaku České republiky

Olomouc – Ve věku nedožitých 95 let zemřel v úterý v Olomouci veterán druhé světové války a jeden z nejrespekto­vanějších českých heraldiků Jiří Louda. Je autorem českého státního znaku, prezidentské standarty a symbolů na 170 obcí a měst.

2.9.2015
SDÍLEJ:

Heraldik Jiří Louda při přebírání ceny Olomouckého kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury v roce 2008Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Olomoucký deník vzpomíná jeden z posledních rozhovorů významného heraldika, který se uskutečnil v říjnu 2010 při příležitosti jeho devadesátých narozenin.

Jiří Louda: Mladé generaci chybí vojenská služba 

Je autorem českého státního znaku, prezidentské standarty a symbolů na 170 obcí a měst a jediným Čechem, který byl Mezinárodní heraldickou akademií v Ženevě povýšen do funkce akademika.

Plukovník ve výslužbě a uznávaný heraldik Jiří Louda jen shodou okolností nezahynul s parašutisty vyslanými na třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha. Komunisty byl na třináct měsíců vsazen za mříže mírovského žaláře.

Psát o Jiřím Loudovi, to by vydalo na objemnou knihu – koneckonců jedna, pod názvem Jiří Louda a podtitulem Svým dějinám neutečeme, je k dostání na pultech knihkupectví.

S nadsázkou řečeno, právě kolenům vděčíte za to, že jste v roce 1942 tragicky nezahynul. Pane Loudo, můžete vzpomenout, jak to tehdy bylo, když jste byl za II. světové války v Anglii u parašutistů?
Poslali mě do přípravy, abych byl v nejlepší kondici, a tehdy se při zátěži projevil starý úraz – poranění menisku v koleni. Vojenský lékař tehdy doporučil vyřadit mě z přípravy na výsadek. Odletěli beze mne. Výsadek se nepodařil kvůli špatném počasí a na cestě zpátky byli sestřeleni.

Tehdy jste se vlastně podruhé narodil..
Dá se to tak říct.

Po únoru 1948 jste byl bez soudu spolu s dalšími, většinou zpravodajskými důstojníky uvězněn na Mírově.
Strávil jsem tam třináct měsíců.

Po nějaké době jste se dostal do Státní vědecké knihovny v Olomouci, kde jste pracoval až do penze. Tam jste se začal hlouběji zabývat heraldikou?
O tu jsem se zajímal už jako student. Táhla mě velmi po výtvarné stránce. Pak v Anglii. Když jsem sloužil u radistů, měli jsme stanici nedaleko Londýna, a když byla chvíle, jel jsem do Londýna na College of Arms, kde jsem se seznámil s teorií heraldiky a postupy britské heraldiky. Začal jsem kreslit britskou heraldiku.

Do české heraldiky vás údajně zasvětil otec nynějšího šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga?
Ano. Pomáhal mi nejen s naší, ale evropskou. Dlouho jsem s ním udržoval kontakt. Moc mě naučil.

Heraldika vždy byla spojována s aristokracií. Obracejí se na vás i „neurození" a žádají navržení znaku? Je možné si nechat takový svůj symbol navrhnout?
Jsou tací. Několik znaků jsem dělal do Brna. Žádní bohatí podnikatelé nebo něco takového, ale lidé, kteří mají velký vztah k heraldice. Z heraldiků má celá řada svůj znak.

Sám ho máte také. Vedle symbolů vycházejících z vašeho možného spojení s husitským hejtmanem obsahuje dva anglické lvy, padák a je na něm také latinsky Kam vede právo a sláva…
To je heslo anglického dělostřelectva. Byl jsem původně dělostřelec, byli jsme tehdy součástí britského dělostřelectva.

Jste autorem státního znaku. Před několika lety se ztratil jeho originál v Parlamentu. Už se našel?
Nenašel. Jsou kolem toho zvláštní okolnosti, o kterých bych se nerad šířil. Byl jsem požádán, abych ho udělal znovu. Dalo mi to docela práci – minimálně dva týdny – musel být naprosto totožný s prvním originálem.

Když zmiňujeme státní znak: mohu se zeptat, proč má lev dva ocasy?
Přesné vysvětlení se nedochovalo. Nedočetl jsem se o tom. Údajně jeden kronikář napsal, že přidání druhého ocasu bylo odměnou Přemyslu Otakaru I. za to, že pomohl římskému císaři ze Saskem. Korunku už tehdy lev mě, tak mu měl být přidán druhý ocas.

Tedy unikát?
Není to pravda. Myslí si to přitom spousta lidí. Řada zemí má dvouocasého lva, například Lucembursko. To připojilo druhý ocas ve chvíli, kdy se stal Jan Lucemburský králem českým.

Vytvořil jste přes 170 obecních symbolů. Máte nějakou kuriózní vzpomínku?
Pobavila mne reakce, když jsem dotvořil znak pro Kozlovice na Valašsku. Obsahoval půl kozla, kterému jsem dal mezi přední nohy valašku. Po týdnu stál za dveřmi starosta, že místní vážený občan a člen rady odmítá, aby obec měla znak s kozlem, že je to přeci nedůstojné. Musel jsem písemně vysvětlit, že kozel není nic urážlivého, že jde o mluvící znak vyjadřující jméno a má ho ve znaku několik měst a přidal jsem i příklad šlechtice z Anglie. Nakonec to bylo pochopeno a přijato.

Pracujete v současné době na nějakém znaku?
Nejvíce se věnuji opět britské heraldice. Stále mě velmi zajímá výtvarná stránka heraldiky.

Co říká vaše estetické cítění na rozvoj města, ve kterém žijete? Jak se vám libí Olomouc, její proměny?
Vybudovalo a opravilo se mnoho staveb. Olomouc vypadá lépe. Ovšem před válkou neexistovalo něco takového jako čmárání po zdech. To je otřesné. Taky jsem byl mladý, ale tohle by mne nikdy nenapadlo. Někteří se chovají opravdu příšerně. Před pár dny jsme tady seděli s bývalými vojáky a shodujeme se v tom, že mladé generaci chybí povinná vojenská služba. Dokáže ukáznit a v lidech vybudovat smysl pro disciplínu.

Jiří Louda Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře. Za války odešel přes Polsko a Francii do Velké Británie, kde se dostal k parašutistům.

Ve Spojeném království se seznámil s teorií heraldiky a nechal se notně ovlivnit postupy britské heraldiky. 

Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn v hodnosti kapitána.

Sice nebyl degradován, ale byl bez soudu uvězněn na Mírově, kde zůstal do roku 1950.

Poté pracoval u lesnického úřadu. V roce 1953 si našel novou práci ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde zůstal až do roku 1976.

Jak uvádí Wikipedie, od té doby se věnoval heraldice. 

Jiří Louda kritizoval znak socialistického Československa, protože obsahoval neheraldické prvky, a kvůli tomu byl pozván prezidentem Václavem Havlem v roce 1989 na Pražský hrad, za účelem návrhu nového znaku.

Jeho návrh se osvědčil, a proto byl přizván i k tvorbě znaku pro samostatné Česko.

Autor: Daniela Tauberová

2.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda u Bělé pod Pradědem 20.8.2017
4

Fabia letěla z kopce na střechu, dvě spolucestující zraněny

Ilustrační foto

Šumperk rozezní pecky od Rammstein, Zábřeh hity od Kabátů

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? 

Tunelem pod Sedlem měly už deset let jezdit auta. Zbyl z něj pouhý sen

Ze Šumperku do Jeseníku za půlhodinku, bez popojíždění za pomalými kamiony, v zimě bez sněhu a závějí. Tak mělo už deset let vypadat cestování mezi jižní a severní částí Jeseníků.

Debakl. Šumperk dostal sedmičku na hřišti favorita

Zápas, na který budou chtít fotbalisté Šumperka hodně rychle zapomenout odehráli v neděli odpoledne v Polné. Soupeř jim nasázel sedm branek a domácí Daniel Kavka se blýskl hattrickem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení