Tou výjimkou je čin Olgy Hepnarové, která přesně před čtyřiceti lety v Praze úmyslně najela do hloučku lidí čekajících na tramvaj. Osm jich zabila. Josef Svoboda z Vlčic na Jesenicku má na svědomí o pouhý jeden život méně.

Josef Svoboda pocházel ze sociálně slabších vrstev. Po vyučení pracoval jako dělník. Podle lidí, kteří jej v jeho mládí znali, byl cholerik a nedovedl se ovládat. V roce 1948 se seznámil se svou budoucí ženou Drahomírou. Ta po roční známosti otěhotněla a Svobodu si vzala.

Zanedlouho se v mladé rodině objevilo to, čemu se dnes říká domácí násilí. Časté bylo surové bití a nadávky. „Záchvaty nepříčetnosti se ale vzápětí měnily v záchvaty lítosti. Svoboda plakal své ženě u nohou, sliboval, že to už nikdy neudělá. Žárlivé scény se ale opakovaly s krutou pravidelností," popsal soužití manželů Jaromír Slušný. Ve své Černé knize českých bestiálních vrahů případ detailně popsal.

Do konce padesátých let se Svobodovým narodilo celkem šest dětí – čtyři synové a dvě dcery. Problémy se ale stupňovaly. Svoboda útočil nejen na vlastní rodinu, ale i na své sousedy a spolupracovníky. Stále častěji se stávala jediným argumentem sekyra. Rodina se proto musela často stěhovat. V roce 1960 se Svoboda ocitl na dva roky ve vězení za znásilnění jedné dívky. Za mříže o pár let později putoval znovu.

V roce 1967 se těžce zkoušená manželka konečně odhodlala podat žádost o rozvod. Tou dobou žila rodina v Jeseníku. Když ale bylo nejhůř, Drahomíra se odstěhovala na statek k rodičům v osadě nedaleko Vlčic. Svoboda se naposledy pokoušel svou manželku přemluvit, aby od rozvodu upustila, ale marně. Vše skončilo ostrou hádkou.

Ve Svobodově hlavě se rodil plán na vraždu. Prvními oběťmi se stali čtyři jeho synové, kteří spali v domě v Jeseníku. Všechny Svoboda zabil sekerou. Ještě v noci se traktorem vydal do Vlčic, kde chtěl pomstu dokonat. Po krátkém zápasu zabil svého tchána. Obětí se stala i Svobodova osmiletá dcera, která se snažila chránit svou matku. Dítě na následky zranění zemřelo v nemocnici, stejně tak i další dívka ze sousedství, která přiběhla na pomoc.

Josef Svoboda krátce po činu pokoušel zabít sekerou i sebe. Nepodařilo se mu ani oběsit, svůj život nakonec ukončil skokem do lomu u Skorošic.

Tragédii z povědomí širší veřejnosti vymazaly politické události roku 1968. „Podíl na tom má mimo jiné i fakt, že v tomto případě neproběhlo žádné rozsáhlejší policejní vyšetřování, případ se neprojednával před soudem ani psychologové nedostali příležitost rozebrat osobnost vraha a důkladně ho vyšetřit," míní Slušný.