„My s tím vůbec žádný problém nemáme. Už před čtyřmi roky, kdy se tato problematika probírala, zastupitelé odsouhlasili vrácení pozemků,“ uvedl starosta Bílé Vody Miroslav Kocián (nez.).

Bílá Voda by se takto dobrovolně vzdala 1,2 hektaru půdy. Podle starosty jde o pozemky, které obec vůbec k ničemu nevyužívá a roky leží ladem. „Chápu ale obce, které jsou proti. Kdybychom měli my vracet čtyřicet hektarů půdy, také bychom se bránili,“ dodal Kocián.

Kromě Bílé Vody se narovnání nebrání ani Heřmanice a Krnov. Ostatní vytipované obce jsou ostře proti.

Česko-polský dluh vnikl po zániku Rakousko-Uherska, kdy si oba státy nárokovaly území Těšínska. Situace se zklidnila v roce 1958, kdy se země dohodly na směnách. Polsko si však spočítalo, že tímto krokem se připravilo o 368 hektarů půdy, které chce zpět.

Projednání vrácení pozemků má na starosti ministerstvo vnitra, které má do konce června předložit vytipované lokality. Rozhodovat o celé věci budou obě komory parlamentu.