V bytech před koupí bydleli lidé jako nájemníci předchozího majitele, Zetoru Hanušovice. Dnes jim nad hlavou visí hrozba, že o střechu nad hlavou přijdou.

Na listech vlastnictví v katastru nemovitostí se totiž objevilo loni v únoru soudcovské zástavní právo. Znamená to, že byty nemohou lidé prodat, nemají ani šanci dostat stavební povolení na rekonstrukci. Majitelem zástavy je brněnská akciová společnost ZKL.

„Za těch deset let jsem do oprav domu vložil už víc než sedm set tisíc korun. Loni jsem chystal přestavbu koupelny s posouváním příček, ale při žádosti o stavební povolení jsem objevil, že na domě visí zástava. Nechtěl jsem tomu věřit, ale je to tak. Nedostanu stavební povolení ani půjčku, protože nemohu ručit domem. Od té doby se situace ani o píď nepohnula,“ řekl jeden z majitelů Karel Koňarík. Dům koupil v roce 1998 za 254 tisíce korun.

Celý problém má kořeny ve více než miliardovém dluhu, který měl Zetor před svou privatizací v roce 1997 u Českos­lovenské obchodní banky.

Banka dva měsíce před privatizací podala návrh na zřízení zástavy, což údajně autoři privatizačního projektu netušili a nevěděl to ani Fond národního majetku, který privatizaci řídil.

Soudní spory kolem pohledávky se uzavřely teprve na začátku roku 2007, proto se zástavní právo objevilo na katastru teprve v únoru. Majitelem pohledávky je dnes firma ZKL, jíž patří i místní fabrika někdejšího Zetoru.

Byty získalo při privatizaci bezúplatným převodem město a vzápětí je za 30 procent odhadní ceny prodalo jejich nájemníkům.

„O návrhu na soudcovské zástavní právo, které se týkalo i majetku firmy v Brně, jsme se dozvěděli teprve tehdy, když nám ČSOB začala hrozit exekucí. Abychom předešli problémům, celou pohledávku jsme koupili. Teď už nás nikdo neohrožuje,“ řekl ředitel ZKL Brno Jiří Prášil.

Ministerstvo dalo od kauzy ruce pryč

Ohroženi jsou naopak obyvatelé bytů. ZKL totiž zvažuje, že část pohledávky ČSOB spolu se soudcovskými zástavními právy prodá jiné právnické osobě. Ta by pak mohla po lidech byty vymáhat.

„Ale žádný krok jsme dosud nepodnikli. Stále doufáme, že se podaří najít řešení s ministerstvem financí a že se pak zástavní právo uvolní,“ řekl Prášil.

O pomoc požádal ministerstvo i starosta Hanušovic Petr Malcharzcik (Nezávislá volba). Odpověď ho ale nijak nepotěšila. Ministerstvo v ní dává od kauzy ruce pryč s tím, že nebude ve věci činit žádné další kroky. Potvrdil to pro Šumperský a jesenický deník i Jakub Haas z oddělení komunikace ministerstva financí.

„Fond národního majetku se při privatizaci žádného pochybení nedopustil. Dle našeho stanoviska lze požadavky věřitele, společnosti ZKL, odmítnout a realizaci zástavního práva se bránit i v rámci soudního řízení,“ uvedl Haas.

Firma ZKL loni v létě navrhla městu dohodu o narovnání: město jí podle návrhu mělo zaplatit ve dvou splátkách 7,150 milionu korun, a zástava bude zrušena. „Nemůžeme pohledávku jen tak odepsat. Není to osobní majetek, ale majetek firmy,“ uvedl Prášil.

Radnice návrh odmítla. Byty prodala lidem v roce 1998 za celkovou částku 1,15 milionu korun, takže by je vlastně dohodu ze ZKL zpětně dotovala. „ Problém je velmi složitý. Předali jsme ho právníkům, zatím jsme se k žádnému řešení nedobrali,“ řekl Malcharczik.