Dnes se cena obdobného bytu pohybuje kolem 850 tisíc. Ceny mají neustále stoupající tendenci jen s občasnými periodami, kdy se na půl roku až rok zastaví. Byty ve starší cihlové zástavbě se prodávají o dvacet až třicet procent dráž než panelové. Kromě jiných výhod totiž umožňují přebudování podle představ vlastníka. „Se šumperskými cenami se srovnaly, anebo je dokonce už začínají převyšovat, ceny bytů v Mohelnici. Je to dáno dobrými pracovními příležitostmi a také výhodnou polohou města. Z Mohelnice se dá snadno dojíždět za prací do Olomouce a samozřejmě také do Zábřehu nebo do Šumperka,“ řekl majitel realitní kanceláře Delta Real Jaroslav Horák.

Ceny v Zábřehu jsou podle jeho zkušeností asi o deset procent nižší než v Šumperku, v Hanušovicích jsou pak menší o čtyřicet až padesát procent. V Jeseníku se cena bytů pohybuje o patnáct až dvacet procent níž než v sousedním Šumperku. Většina vesnic je na tom podobně jako Hanušovice. Jednou z mála výjimek je Postřelmov, který těží z výhodného železničního spojení a blízkosti dvou měst.

Pomohla privatizace

Trh s nemovitostmi rozhýbala zejména privatizace bytů, kterou Šumperk uskutečnil už v polovině devadesátých let. Podstatný podíl bytů je privatizován také v Postřelmově, Bohutíně, Hanušovicích nebo Lošticích, méně už v Zábřehu, kde s privatizací začalo město až před dvěma lety. „Pro řadu lidí bylo poměrně levné získání bytu, v němž bydleli jako nájemníci, odrazovým můstkem. Vzápětí ho na volném trhu prodali za trojnásobek, a když přidali úvěr, získali šanci na stavbu rodinného domku,“ řekl Jaroslav Horák. Druhým faktorem, který trh s byty rozhýbal, je zlevnění hypoték. Zatímco na začátku devadesátých let měly desetiprocentní úrok, takže na ně dosáhlo jen asi osm procent lidí, při dnešním úroku kolem čtyř procent dosáhne na hypotéku téměř každý, kdo má stabilní příjem. „Na trhu s byty se teď začíná projevovat zájem silných populačních ročníků ze sedmdesátých let. Přesto je trh v našem regionu ve srovnání s velkými městy stále dost mrtvý a poptávka po bytech a starších domcích převažuje nad nabídkou,“ domnívá se Horák.

Upozornil i na to, že je spousta volných bytů v rodinných domcích, z nichž odešla mladá generace, a zůstali v nich rodiče v důchodovém věku. „Volný byt například v patře domku by mohli pronajmout, ale kvůli obavám z možných problémů to neudělají. Při současném nepružném systému, který jen těžko umožňuje zbavit se neplatičů či jinak problémových nájemníků, raději nechají byt prázdný. Hrozba potíží je pro ně větší než zisk z nájmu,“ míní realitní makléř. Objevuje se podle něj také nová tendence prodat byt ve městě a proměnit v trvalé bydlení rekreační chalupu na vesnici. Zaznamenat ji lze například v Oskavě, Loučné nad Desnou nebo v Bohdíkově.

Zájem je o starší domy

Velmi žádané jsou na trhu s nemovitostmi starší rodinné domy s možností přestavby. Obtížněji prodejné jsou naopak novostavby a domy několik let po kolaudaci, pokud prodávající podstatně nesníží cenu pod pořizovací náklady. Zájem o starší domky je zejména ve městech, kde je nedostatek volných stavebních pozemků. Ten se projevuje hlavně v Šumperku, kde je jednou z příčin neustálého poklesu počtu obyvatel. Naopak v Novém Malíně, Vikýřovicích a Rapotíně, kde se hodně staví, počet obyvatel trvale stoupá.