Na takovém řešení dopadu globální krize se dohodlo vedení podniku s odborovou organizací.

„Je to nejšetrnější varianta s nejmenšími sociální dopady. Podařilo se tím zachovat pět set pracovních míst. Bez omezení pracovní doby bychom dalších pět set lidí museli propustit,“ uvedl ředitel závodu Pavel Pěnička.

Důsledky krize začal Siemens pociťovat v prosinci a naplno se projevily teď. Zakázky klesly proti minulému roku o více než polovinu.

Z původních dvou tisíc sto zaměstnanců bylo od začátku roku propuštěno už 470. Celkem tedy přijde během jediného čtvrtletí v Siemensu o práci šest set lidí.

„S dalším propouštěním v horizontu nejbližších dvou měsíců nepočítáme,“ doplnil Pěnička.

Chybějících patnáct hodin týdně bude podnik platit lidem jako překážku v práci. To znamená, že dostanou nejméně šedesát procent mzdy. O přesné výši úhrady bude ještě vedení Siemensu jednat s odbory.

Podobnou pracovní dobu měli lidé už v únoru, na jeden den v týdnu si ale museli brát dovolenou.

„Zákonné možnosti k nařízení dovolené jsme tím vyčerpali,“ vysvětlil Pěnička.

Jednání s odbory byla podle jeho slov velmi tvrdá, ale korektní.

Lidé z administrativy a technických profesí budou mít pracovní dobu kratší o pět hodin týdně, a to bez finanční náhrady.

Předseda odborové organizace Jiří Hanák přiznal, že někteří zaměstnanci s řešením nesouhlasili a byli hodně revolučně naladěni.

„Sepisovali i petici za mé odvolání, nakonec jsem byl ale v únoru znovu zvolen předsedou odborové organizace. Vím, že pro mnohé lidi je situace velmi těžká. Mají hypotéky, které platili díky přesčasům, teď nebudou mít ani základní mzdu. Ale celé je to pořád o hledání kompromisu,“ řekl Hanák.

Většina lidí propuštěných k 1. dubnu odejde dohodou s nejméně pětiměsíčním odstupným. Podle odpracovaných let v podniku se odstupné zvyšuje - u lidí před důchodem až na desetinásobek platu.

„V největší možné míře respektujeme sociální hlediska. Například zvláštní ohledy bereme na rodiny, kde u nás pracují oba manželé,“ doplnil Pěnička.

Omezení výroby bude mít dopady nejen na zaměstnance Siemensu, ale na mnoho dalších firem, které podniku dodávaly materiál nebo různé služby.

Mohelnický Siemens vyrábí elektromotory, převodovky a měniče frekvence. Výrobky se používají zejména do čerpadel nebo ventilátorů, ale také například do dopravních systémů v letištních halách.

Siemens je největším zaměstnavatelem v okrese Šumperk. Druhým největším byla mohelnická Hella. Tam z původních patnácti set padesáti zaměstnanců propustili od loňského září 360 lidí. Snižování stavů se ale už v podniku vyrábějícím světlomety zastavilo.

„Protože jsme přímo napojeni na automobilový průmysl, krize se u nás naplno projevila už na podzim. Opatření jsme neodkládali, takže dnes už se situace stabilizovala. V únoru odešlo jen osm lidí,“ řekl výrobní ředitel Helly Marek Ryšavý.

Mohelnicko na tom dříve bývalo v zaměstnanosti tradičně nejlépe ze všech mikroregionů okresu Šumperk. Teď je na tom o něco hůř než Zábřežsko i Šumpersko. Míra nezaměstnanosti tu byla na konci února jedenáct procent. Před rokem byla bezmála poloviční.