Do Loštic přijel z Belgie vnuk posledního rabína

Pozdější rabíni sem na bohoslužby už jen dojížděli; zejména z Olomouce. Jedno odpoledne se Edgard Gunzig s manželkou objevil na loštické radnici a nestačil se divit, když přivolaný předseda místního spolku Respekt a tolerance Luděk Štipl okamžitě podle jména věděl, kdo byl návštěvníkův příbuzný.

„Opravdu jsem nečekal, že by tady o mém dědovi někdo věděl, vždyť z Loštic odešel už v roce 1919,“ řekl Belgičan. S dojetím si prohlížel rabínovu fotografii zavěšenou na zdi v sále synagogy. V bytě v její přístavbě, která dnes už nestojí, se narodil i Edgardův otec Jacques. Na oplátku vyprávěl návštěvník historii své rodiny.

Rabín Asriel Günzig byl mimořádně vzdělaný muž. Z Loštic odešel do belgických Antverp a působil mimo jiné jako editor, knihkupec a ředitel židovského vzdělávacího institutu. Zemřel v roce 1931.

Chtěl, aby se i jeho syn Jacques věnoval dráze rabína, ten ale vstoupil do komunistické strany a odešel do Španělska bojovat v občanské válce proti Francovi. V řadách partyzánů poznal polskou Židovku, oženil se s ní a vrátil se do Belgie. Když zemi obsadili Němci, ukryli manželé malého syna Edgarda ve venkovské křesťanské rodině a sami působili v ilegalitě. Jacquese pak Němci dopadli a uvěznili v Mauthausenu.

„Byl zastřelen při pokusu o útěk. Je to tedy další loštická oběť holocaustu, o které jsme zatím nevěděli,“ komentuje příběh Luděk Štipl, jehož spolek se věnuje historii židovského společenství na Lošticku. Štipl připomíná, že na 27. ledna připadá Den památky obětí holocaustu.

Manželka Jaquese Günziga emigrovala v roce 1952 do Československa a hledala pomoc u šéfa komunistické partaje Rudolfa Slánského, s nímž se znala. Vybrala si ale špatný rok. Slánský už byl zatčen a ženu, která se na něj odvolávala, okamžitě uvěznili. Později se dostala do Polska a z komunistického snu se definitivně vyléčila. Na konci 50. let odešla se synem zpět do Belgie.

Její syn Edgard Gunzig si upravil příjmení - začal ho psát bez přehlásky. Podědil dědovy geny; je autorem řady knih věnujících se teorii vzniku vesmíru a teorii relativity. Známý je i jeho syn Tomas, což je významný belgický spisovatel; čtyři jeho knihy vyšly i v češtině.

Po návštěvě Edgarda a jeho ženy se začali ozývat i další rabínovi potomci, zejména z rodiny jeho dcery, které se před válkou podařilo dostat do Ameriky.

„Členové širší rodiny by se rádi zúčastnili letošního znovuotevření synagogy. Chceme v Lošticích uspořádat rodinné setkání. Sjedeme se tam ze tří různých kontinentů,“ napsal v mailu další z vnuků někdejšího loštického rabína Asriel Strip, který má křestní jméno po dědovi a žije v Ohiu.

Rodina chce také přispět na opravu synagogy. Její příspěvek bude pravděpodobně využit na obnovu vitrážového okna v průčelí budovy. „Chceme, aby na potomky posledního rabína, který tady žil, zůstala důstojná a viditelná památka. Okno je na to jako dělané,“ řekl Luděk Štipl.