VYBERTE SI REGION

Dohady kolem inkluze na šumperských školách nejsou

Šumperk – Eliška je žákyně třetí třídy v jedné z šumperských základních škol. Trpí mentálním postižením, jejím problémem je autismus. S touto diagnózou většina žáků navštěvuje speciální školy. Eliška se ale za pomoci asistentky dokázala začlenit do kolektivu běžné základky. S negativními reakcemi ostatních dětí či jejich rodičů se nesetkává, s asistentkou navíc může pracovat svým tempem. Učivo tak přiměřeně zvládá.

5.3.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: archiv Deníku

To je jeden z příběhů na velice ožehavé a diskutované téma posledních týdnů. Jedná se o začleňování handicapovaných dětí do běžných základních škol, nazývané inkluze. Ta ovšem na šumperských školách již nějaký čas funguje. Například na Základní škole Sluneční pracují čtyři asistenti pedagoga.

„Máme zatím dobré zkušenosti, inkluzi v šumperských školách nevidím jako problém. Ve městě jsou totiž specializované vzdělávací instituce, jako například Schola Viva a ty budou mít určitě žáků stále dost," řekl ředitel Základní školy Sluneční Hynek Pálka. Dodal, že dokonce ve své praxi zaznamenal opačnou skutečnost. Rodiče dítěte s mentálním postižením si zařídili, aby jejich syn místo speciální školy navštěvoval běžnou základku.

„Jednalo se o žáka třetí třídy, vydržel u nás pouhé dva dny a pak se vrátil do původní školy. Vůbec nebyl schopen zvládat jak výuku, tak pobyt v kolektivu pětadvaceti dětí," zmínil Hynek Pálka.

Čtyři asistenti pedagoga také již působí na šumperské základní škole ve Vrchlického ulici, kam dochází několik dětí se sluchovým postižením.

„Jsme schopni se věnovat dětem s tělesným či smyslovým hendikepem, proč tedy ne i těm s mentálním postižením? Nemám z toho strach. Ale v Šumperku je nadstandardní síť škol, které se na hendikepované děti přímo zaměřují, takže nevidím důvod, aby jejich rodiče vyhledávali nás," domnívá se ředitel Základní školy Vrchlického Petr Málek.

Nejasnosti kolem koncepce

Plán ministerstva školství předpokládá větší začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných základních škol. Tento program by měl být spuštěn se začátkem dalšího školního roku. Kolem celé koncepce však panují určité nejasnosti.

„I kdyby všichni žáci ze speciálních tříd přešli do běžných škol, jako že se to nestane, tak by šlo o dvě děti na jednu třídu. Nevím, kde se berou „zaručené" zprávy o tom, že na třicet dětí bude deset s lehkým mentálním postižením. Tolik dětí s handicapem LMP prostě v ČR není," řekla v nedávném rozhovoru pro Deník ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Bouře ve sklenici vody

Zřizovatelem šumperských základních škol je město. Jeho vedení zatím nemá informace, že by plánované širší začleňování postižených dětí současnou situaci ve školských zařízeních výrazně měnila. Zápisy do prvních tříd se konaly nedávno.

„Inkluzi považuji za bouři ve sklenici vody, žádné signály od ředitelů našich škol nemáme," konstatoval tajemník radnice Petr Holub.

Systém speciálních škol nadále zůstává, protože je ukotven ve školském zákoně. Neruší se ani systém vzdělávání žáků s mentálním postižením. Nadále je možné beze změny vzdělávat žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením. Jediná změna nastane u žáků s lehkým mentálním postižením, u kterých se rozšiřují možnosti jejich vzdělávání. Rodič dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami tak má možnost volby, zda požádá o vzdělávání svého dítěte v běžné škole. 

Autor: Hana Kubová

5.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

AKTUALIZOVÁNO
Krysztof Starnawski při hledání dna Hranické propasti

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je oficiálně nejhlubší propastí na světě s naměřenou hloubkou 404 metrů pod vodou.

Děti v Lesnici procestovaly Evropu, bavily se a ochutnávaly na Dni jazyků

Lesnice – Jako v babylonské věži to vypadalo ve čtvrtek 29. září v kulturním domě v Lesnici. Děti z místní školy a školky poznávaly kulturu a jazyky různých evropských zemí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies