Sledování sportovních podniků patří bezesporu mezi masovou zábavu. Čím dál více ale návštěva fotbalového či hokejového utkání znamená od účastníka pevné nervy, často i solidní odvahu. Ti slušní návštěvníci totiž musejí vyslechnout či zhlédnout věci, o kterých se píše jen velmi obtížně.

Jak třeba popsat jednu z nejoblíbenějších činností řady „fandů“, totiž nadávání rozhodčím? Ať arbitři udělají cokoliv, vždycky jsou za p..u, č…a nebo bu……a.

Hokejové kotle (tak se říká skupině těch nejzarytějších příznivců toho kterého klubu, kteří téměř všude chodí v klubových dresech, ověšeni klubovými šálami a v rukou třímají klubové vlajky či paličky, kterými neustále buší do bubnů, pomalovaných, jak jinak, klubovými barvami) dokonce používají na sudí sprosté popěvky. Kdo by neznal tolik používaný: Pískej p…o, pískej.

Mnoho úcty si často nevyslouží ani soupeři samotní. Ti se vítají také velmi rozšířeným popěvkem zkur…. Uničov (Karviná, Prostějov, doplň dle možností).
Dokonce lze nadávat i rýmovaně: Uničov, Orlová, banda zkur…. (také zde se samozřejmě mohou názvy klubů měnit, podmínkou ale je, aby to druhé jméno končilo na slabiku VÁ nebo NÁ, aby se to rýmovalo).

„Přiznám se, že kvůli prostředí neberu na hokej děti. Prostě mi vadí, jaká slova létají na stadionu. Ještě jsem schopen pochopit, že ve vyhroceném utkání některými fanoušky cloumají emoce, ale nadává se neustále, chladnokrevně, bez důvodů,“ říká Petr Pospíšil, pravidelný návštěvník hokejových utkání nejen v Šumperku.

A nadávky, neboli verbální útoky, to je častokrát to menší zlo. Fotbalové i hokejové rozhodčí musí často z hrací plochy i sportovního areálu doprovázet ochranka, stále více ozbrojenců je koloritem většiny hokejových i fotbalových klání.

Loňským duelům ve 2. hokejové lize mezi Šumperkem a Přerovem museli asistovat dokonce těžkooděnci Policie České republiky, výsledkem řádění fanoušků Přerova byl poničený majetek a řada trestních oznámení.

Své by mohl povídat i šumperský rozhodčí Petr Adamec, kterého před lety zmlátili rodiče vsetínských hokejových šesťáků tak, že skončil se zranou páteří v nemocnici.

Necenzurováno

Jak to vidí prezident

Největší zkušenosti s pořádáním utkání, která nesou vizitku rizikové, má bezesporu prezident šumperského hokejového klubu Vladimír Velčovský. Uvádíme zde několik jeho postřehů k problematice násilí na sportovištích.

Bezpečností agentura? Nutnost

Během hokejových utkání využíváme služeb bezpečnostní agentury. Pořadatelé jsou většinou starší lidé, nadšenci, kteří pomáhají za pivo a párek, po nich prostě nemůžete chtít, aby zasahovali proti problémovým fanouškům. Bezpečnostní agentura je sice dražší opatření, ale vyplatí se.

Z fanoušků jsem obecně zklamaný

Je stále běžnější, že se bez ozbrojených složek fotbalový nebo hokejový zápas neobejde. V Šumperku na hokeji jsme se hodně zaměřili na prevenci, možná proto v sezoně problémy téměř vůbec nebyly. Ale jsem zklamaný z toho, jak se často fanoušci na zápasech chovají.

Mrzí mě, jak se vulgárně fandí

Já velmi vnímám, jak se často vulgárně fandí. Smutné je, že devětadevadesát procent fanoušků jsou slušní lidé, kteří musí strpět někoho, kdo vyřvává sprostá slova. Tohle ale asi nikdy neovlivníte, neexistují opatření, která by tyhle křiklouny eliminovala.