Na čtvrtý ročník mezinárodního festivalu Zrcadlo času scházejí desítky tisíc korun, které jsou pro neziskovou organizaci zcela zásadní. Pomoc nepřišla ani od města, které z požadovaných osmdesáti tisíc korun poskytlo na dotaci jen polovinu.

Šermíři na akci, kam už pozvali skupiny z celé republiky, ale i Polska, Slovenska a Běloruska,potřebují kolem 130 tisíc korun.
Dvacet tisíc dostali na dotaci z kraje, šedesát dávají z vlastních zdrojů, o osmdesát tisíc požádali město Jeseník. Dostali jen polovinu, což je pro ně zničující.

„Celý rok vlastně vyděláváme na Zrcadlo a teď zvažujeme, zda si máme jít půjčit. Pokud tento ročník zrušíme, tak další už nebudou. Nemá to smysl. Neziskovka přece neznamená, že to budeme dotovat z vlastních peněz. Ať město jasně řekne, jestli nás tady chce nebo ne,“ zlobí se jednatel Šermířského spolku Jan Hýžďala. „Tři ročníky ukázaly, že akce má smysl. Festival, kdy přibližujeme dobu středověku a na kterém se představí desítky šermířů, kejklířů, tanečnic, trvá tři dny a máme pokaždé narváno. Město by se k nám mohlo postavit jako k fotbalistům,“ pokrčil rameny Hýžďala. Šermíři si výtěžek akce nenechávají pro sebe. Peníze pokaždé míří k postiženým dětem do stacionáře Šimon v Jeseníku. Šermíři nezastírají, že s pomocí města počítali. „Ale dostali jsme jen polovinu. Sice to jsou pěkné peníze, ale nám stále schází čtyřicet tisíc. Pro neziskovku to je strašně moc. Bohužel, v jesenickém kraji je sponzorů málo a když, tak stejně jako město dávají peníze do fotbalistů,“ posteskl si předseda sdružení Petr Šalplachta. Podle vedení města není situace jednoduchá. Systém rozdělování grantů a dotací převzalo ještě od svých předchůdců, ke změně může dojít až v příštím roce.

„Žádosti vyhodnocuje hodnotitelská komise a my jsme v drtivé většině její návrhy akceptovali,“ uvedl starosta Jeseníku Petr Procházka (ODS). Podle něj není možné, aby se organizace spoléhala na stoprocentní vykrytí požadavku.
„Snaha pomoci ze strany města je, ale nesmí být napojení jen na nás,“ dodal Procházka.