Hřbitovní náhrobky vydávají svá tajemství

S prací začal v roce 2004 a dokončit ji mohl teprve teď díky záchranné akci Federace židovských obcí. Ta nechala všechny pokácené náhrobky znovu vztyčit.

„Mnohé ležely zabořeny v trávě už desítky let a nořily se stále hlouběji do hlíny. Kameníci je opatrně vyzdvihli a znovu osadili, rozlomené kameny spojili. Nejstarší pocházejí ze 17. století, pohřbeno je tady i pět generací přímých předků amerického senátora a někdejšího prezidentského kandidáta Johna Kerryho,“ řekl Luděk Štipl z loštického sdružení Respekt a tolerance, které se zabývá židovskou historií v regionu.

Na dokumentaci židovských hřbitovů pracuje Achab Haidler už léta, přesto je stále na začátku, protože na našem území je 340 těchto památek. Lošticím a Úsovu dal přednost díky spolupráci se sdružením Respekt a tolerance.

„Máme perfektně zdokumentovaný celý úsovský hřbitov a díky staré hřbitovní knize známe i jména pohřbených, jejichž náhrobky se nedochovaly,“ řekl Achab Haidler.

Překlad nápisů na náhrobcích připomíná luštění hlavolamu. Jsou totiž plné jinotajů, zkratek a symbolů, k pochopení nestačí jen umět hebrejsky. Nápisy obsahují nejen jméno a životní data zemřelého, ale také informace o jeho povolání či dobrých skutcích. Hřbitovy tedy zároveň představují jakýsi archiv židovské obce.

Překlady nejsou samoúčelné. Putují do elektronické databáze, díky níž je možné najít na dálku informace o konkrétním člověku z židovské komunity.

„Lidé hledající své předky nebo historikové bádající o nějaké osobnosti tak nemusejí objíždět hřbitovy a hledat mezi tisícovkami náhrobků, které by stejně ani neuměli přečíst. I my jsme toho využili při hledání informací o otci loštické spisovatelky Fanny Neudy, který působil jako rabín v Osoblaze,“ řekl Luděk Štipl.