Problémy jsou pozůstatkem desítky let nevyjasněných majetkových vztahů, které vyvolal posun hranic mezi Českou republikou a Polskem.

„Bydlela tam nějaká Řekyně, která přišla v roce 1946. Už tehdy to bylo v nemožném stavu, ale střecha byla ještě dobrá. V roce 1976 odešla a od té doby se to rozpadá," řekla Alžběta Kurucová.

Od roku 1960 obývá sousední dům a jako jedna z mála v ulici Krasov jej má ve svém vlastnictví.

„Je to na ostudu. Tolik let po válce a barák v takovém stavu. I kdyby to někomu patřilo, stejně by to nikdo nechtěl," dodala seniorka.

Položka Neznámý vlastník figuruje v katastru u pěti nemovitostí v Krasově. Některé jsou ve špatném stavu, ale nikoli neobydlené.

„Nikdo do ničeho nebude investovat, když to nemá vlastníka. Pro větší úpravy je třeba stavební povolení. To ale lidem nikdo nedá, když to není jejich. Je to začarovaný kruh," poznamenal muž u nedalekého stavení.

Pokud se o domy původní vlastníci či jejich dědicové nepřihlásí a neprokáží na ně nárok, propadnou státu.

Po Němcích Poláci

Lokalita Krasov má za sebou spletitou historii.

Do roku 1945 ji obývali Němci, které však postihl poválečný odsun.

Následně domy obydleli Poláci, nacházely se na polském území.

„Nějakou dobu tu bydleli, ale určitě si to nekoupili. Nastěhovali se tu a bylo," vzpomíná Alžběta Kurucová.

Situace se změnila v roce 1958, kdy se území připojilo k České republice.

„Nahoře stojí naše vodárna. Pokud v ní bylo něco potřeba opravit, do osmapadesátého roku se kvůli tomu musela vyvolávat mezistátní jednání. Pak se hranice posunula až za tu vodárnu. Vzniklo tak území nikoho," uvedl bývalý starosta Vidnavy Miloslav Haderka.

Pozemky nově ležící v Česku totiž neměly v katastru zapsaného konkrétního vlastníka.

Prostě Klondike

Během následujících desetiletí si lidé na nejasných pozemcích budovali různé stavby, podnik Jesstav tam postavil i dvě bytovky.

„Tenkrát se nad tím nikdo nepozastavoval. Byl to tam prostě Klondike. Lidé si tam zabrali kus území, postavili si na něm kůlny nebo garáže a nic se nedělo. To nikde jinde nebylo možné," glosuje Miloslav Haderka.

Situaci se podařilo vyřešit až v roce 2013, kdy pozemky získal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Od té doby je pronajímá nebo nabízí k prodeji.

Městu se tak podařilo koupit parcelu pod školním hřištěm, které kdysi na nejasných pozemcích samospráva vybudovala.

„Máme podepsanou kupní smlouvu, teď je to na ministerstvu financí. Pozemek jsme vydražili za nějakých 160 tisíc korun. Konečně budeme jeho vlastníky," řekl starosta Vidnavy Rostislav Kačora.