V Chebzí se sešla čtyřicítka místních obyvatel, ale i lidí z celého Česka a zahraničí. Do luk vyrazili ještě za rosy v šest hodin ráno. Po práci je čekala bohoslužba v místní kapli a hostina.  Akci doprovodily lidové písničky v podání cimbálové kapely.

„Cílem akce je přiblížit ochranu přírody populární formou a využít u toho tradic a zvyků. Proto přijela folklorní kapela. Místní kosáci, kteří svému řemeslu rozumí, učili kosit ty, kteří tak zdatní nejsou," řekl předseda pořádajícího Hnutí Brontosaurus Jeseníky Tomáš Hradil.

Na loukách v lokalitě Chebzí roste řada chráněných druhů rostlin. Původní němečtí obyvatelé svým způsobem hospodaření krajinu udržovali druhově pestrou přirozeně. Po jejich odchodu po druhé světové válce začala pustnout.

„Je dobré louky pravidelně kosit ruční kosou a po částech. Prospívá to pestrosti vzácných druhů," objasnil smysl počínání dobrovolníků Tomáš Hradil.

Účastníci akce letos „zdědili" jednu z luk po Jaroslavu Běčákovi. Místním obyvateli, který byl jakýmsi přirozeným ochranářem. Pětačtyřicet let kosil louky způsobem, který rostlinám prospíval.

„Byl si vědom vzácnosti těch rostlin. Říkal, že to, co dělá, je jeho vlastenecká povinnost. Zemřel před půl rokem a na zdejších kopcích po něm zůstalo několik hektarů rezervací," řekl Tomáš Hradil.

Ač nevystudovaný, měl Jaroslav Běčák velké znalosti. „Dokonce některé vysokoškolské učebnice a atlasy rostlin z jeho informací čerpaly," poznamenal Tomáš Hradil.

Osada Chebzí, německy zvaná Hollunder, leží mezi Rejvízem a Písečnou, pod níž administrativně spadá. Její název odkazuje na hojný výskyt černého bezu.

V roce 1930 zde žilo přes sedmdesát obyvatel, v roce 2001 to bylo pouhých šestnáct. Osadu tvoří jedenáct domů, trvale obydlených z nich podle sčítání lidu v roce 2001 bylo šest.