Gerhard Wanitschek, který shromažďuje příběhy šumperských židovských rodin, vzpomíná, že jako malý kluk šel v předvečer přes Hlavní třídu a před domem číslo dvě (dnes je v něm pasáž Zlatý jelen) uviděl hromadu dlažebních kostek. V domě měla židovská rodina Bandlerových obchod s textilem a obuví.

„Během noci kostky posloužily k rozbití výlohy obchodu. Podobně byly vyrabovány další obchody v centru. Řádění se nevyhnul ani místní židovský hřbitov. Původně měla být vypálena i modlitebna v domě rodiny Zieglerovy. Z obav, aby požár nepoškodil elektrické vedení pro nemocnici, plynárnu a jatka, nakonec útočníci jen zničili vnitřní zařízení,“ vypráví Wanitschek.

V Šumperku byly ovšem první známky násilí zaznamenány mnohem dřív - například v Husitské ulici, kde dům číslo čtyři vlastnili Heiligovi. Rodině židovského právníka útočníci vybili okna již v září 1938. On sám se z toho psychicky zhroutil. Po incidentu se s celou rodinou stěhoval do hotelu Grand a pak do Prostějova. Odtud byli povoláni do transportu směr Terezín, kde doktor Heilig zemřel. Jeho žena a dcera Erika přežily.

O naplánování Křišťálové noci svědčí její průběh v Úsově. „Do židovské čtvrti nejprve přijeli němečtí hasiči, natáhli hadice z kašny na náměstí a začali kropit střechu synagogy i okolní domy. Teprve potom rozvášněný dav vtrhl do synagogy. Při tom shořela knihovna a cenný archiv.“ říká Luděk Štipl z loštického sdružení Respekt a tolerance.

Také v Mohelnici se objevili fanatici, kteří vydrancovali modlitebnu v soukromém domě na náměstí a židovský obchod s textilem. Jeho majitel byl zatčen a uvězněn.

Židovské obchody i synagoga v Lošticích byly Křišťálové noci ušetřeny, protože město leželo mimo zabrané Sudety.

Co byla Křišťálová noc

Křišťálová noc (německy: Kristallnacht) byla protižidovský pogrom pečlivě organizovaný z Berlína jako „spontánní lidová vzpoura“ proti Židům. Odehrál se v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu, Rakousku a Sudetech. Křišťálová noc se mu začalo říkat údajně podle zvuku rozbíjeného skla.

Během noci bylo zabito téměř sto židovských občanů, dalších 30 000 bylo internováno v koncentračních táborech. Vypáleny byly tisíce synagog včetně asi padesáti v českém pohraničí, například v Liberci.

Odpor proti tomuto zlu byl sporadický, netečné davy zvědavců jen nečinně přihlížely. Naopak následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu Adolfa Hitlera a jeho politiky.

Nacisté připravili a schválili zvláštní nařízení, které stanovilo, že na škody utrpěné během Křišťálové noci se nevztahují pojistné smlouvy. Židé byli naopak donuceni zaplatit nehoráznou částku ve výši jedné miliardy říšských marek jako pokutu za způsobený nepořádek. Ta suma tvořila asi desetinu příjmů německé státní pokladny za rok 1938. Pomohla Německu odvrátit státní bankrot, udržet Hitlera u moci a umožnit mu rozpoutat druhou světovou válku.