Objekt spravuje příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví Zdravotnické zabezpečení krizových stavů. Ministerstvo zvažuje další využití areálu kvůli možným úsporám na provozních nákladech. K dispozici má už analýzu potřebnosti, nyní zpracovává závěry, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Ministerstvo podle něj loni udělalo analýzu potřebnosti nejen víceúčelového objektu v Zábřehu, ale všech objektů, se kterými má právo hospodařit Zdravotnické zabezpečení krizových stavů.

„V současné době se zpracovávají závěry z uvedené analýzy a připravují se varianty možného využití jednotlivých objektů. V tuto chvíli je předčasné předjímat, jaká bude budoucnost kteréhokoli z objektů," uvedl Sršeň.

Tehdejší vedení příspěvkové organizace ministerstva ČTK loni sdělilo, že instituce hledá možnosti, jak ušetřit. Provozní náklady areálu v Zábřehu ročně dosahují řádově statisíců korun. Nabídku na převzetí areálu dostalo i město Zábřeh, ale odmítlo ji. Úvahy se týkají i dalšího zařízení v obci Hředle na Berounsku. Oba areály mají shodně kapacitu 300 lůžek.

Zábřežský areál patřil mezi zhruba 30 zařízení vybudovaných v tuzemsku v 70. a 80. letech minulého století. Sloužit má pro krizové situace. Příspěvková organizace ho zčásti využívá jako sklad. V objektu jsou lůžka, která by v případě krize mohla sloužit pro přechodné ubytování. Úroveň odpovídá době, kdy areál vznikl. Technicky je připraven, ale jako nemocnice vybaven není.

Podle Sršně ani jeden ze dvou objektů nebyl nikdy využíván jako zdravotnické zařízení a není nemocnicí ve smyslu zákona o zdravotní péči.