Občané řekli ne větrným elektrárnám
Malá Morava - Větrné elektrárny nechceme! To je verdikt občanů Malé Moravy, kteří odmítli záměry dvou investorů. Ti chtěli sloupy větrných elektráren postavit na jednom ze tří katastrů, mělo se jednat o Vysoký Potok, Podlesí nebo Křivou Vodu.
Hana Kubová
0×video 0×audio 0×foto 2×komentářů 3.6.2009 15:28 aktualizováno 3.6.2009 23:00
„O záměru se začalo hovořit přibližně před rokem a půl. Když jsme se seznámili s plány, mezi občany i chataři jsme uspořádali anketu, v níž se měli k výstavbě elektráren vyjádřit. Výsledek byl jednoznačný, se stavbou nesouhlasilo více než 67 procent občanů,“ vysvětlil starosta Malé Moravy Antonín Marinov.
Definitivní škrt větrníkům pak učinili svým rozhodnutím zastupitelé Malé Moravy. Za odmítnutím projektu stály především obavy lidí ze zhoršeného životního prostředí.
„Jsme malá obec bez průmyslu, takže těžit můžeme pouze z turistického ruchu díky blízkosti atraktivního Kralického Sněžníku. I když výstavbu elektráren řada lidí podpořila, většina se obávala že by obří elektrárny zcela změnily ráz hezké krajiny, “ dodal starosta Malé Moravy.
O výstavbu v Malé Moravě se zajímali zpočátku hned tři investoři, nakonec zůstali ve hře dva. V těsné blízkosti obce chtěli postavit několik větrníků o výšce devadesáti metrů a s rotorem o průměru pětačtyřiceti metrů. Obci Malá Morava za umožnění záměru nabídli pravidelné finanční kompenzace ve výši 100 až 300 tisíc korun ročně.
Malá Morava není na Šumpersku jediným místem, kde podnikatelé chtějí budovat větrné elektrárny. Větrníky například vyrostou v nedaleké Kopřivné. „Mohu pouze potvrdit, že se stavět budou,“ řekla starostka Kopřivné Jana Geržová.
Větrné elektrárny jsou vděčným zdrojem zisku, výkupní cena vyrobené elektřiny je sice nízká, nicméně státem pevně garantovaná na dvacet let. Na výstavbu je navíc možné získat dotace z Evropské unie, která alternativní zdroje k získávání energie štědře finančně podporuje v celé Evropě.
„Jaký je roční zisk z jedné větrné elektrárny nám investoři pochopitelně nesdělili. Ale vzhledem k tomu, že nabídli každoroční kompenzaci v řádu statisíců pochybuji, že by se dělili o polovinu zisku, výnos je určitě zajímavý,“ míní starosta Malé Moravy Marinos.
V České republice je využití větrné energie na vzestupu. Podle údajů zveřejněných Společností pro větrnou energii vzrostla v roce 2008 výroba elektřiny z větru téměř o sto procent. Celkově se z větru vyrobilo v loňském roce 245 000 MWh. Takové množství pokryje spotřebu města o velikosti Plzně.
Odpůrci větrníků naopak argumentují tím, že tyto energetické zdroje mají negativní vliv na zdraví lidí žijících v jejich okolí. Poukazují například na hluk, časté kolize s ptáky a také riziko v zimních měsících, kdy z rotoru mohou odlétávat až několikakilogramové kusy námrazy.
1°C
2°C
2°C
