Obce vyvěsily cedule. Chtějí spravedlivé rozdělení evropských dotací

Proto včera v řadě obcí celé České republiky vyvěsili vedle cedulí s názvem obce ještě jednu. Modrou s nápisem Máme nárok na evropské peníze a přeškrtnutými hráběmi. Připojila se i řada obcí ze Šumperska a Jesenicka.

Šlo o iniciativu takzvané Druhé zlínské výzvy. Ta první bojovala za spravedlivější rozdělení veřejných prostředků prostřednictvím rozpočtového určení daní, kdy velká města dostávala na obyvatele daleko více peněz než malé vesnice. Tato iniciativa měla úspěch. Nerovnost se podařilo zmírnit.

„Nynější protest je obdobou. Dotace se nerozdělují tak, jak by měly. Tímto tlakem se snažíme o zlepšení a nápravu," řekla Jana Němečková, místostarostka Libiny, která se k protestu také připojila.

Upozornila také, že na venkov směřuje čím dál méně peněz. Stejného názoru je i starosta Dolních Studének Radim Sršeň. „Jo potřeba o sobě dát vědět. Už teď jde do největších měst daleko více peněz na obyvatele než na venkov. Chceme rovnoměrnější rozdělení prostředků z operačních programů Evropské unie. Nelze vše dát jen do velkých měst, kde se dotace navíc často zneužívají nebo využívají neefektivně. Cílem je, aby peníze šly na opravdové priority," připomněl Radim Sršeň.

Sám se v Bruselu aktivně účastní vyjednávání o budoucí podobě dotací v příštím plánovacím období. „Největší města prosazují, aby většina prostředků šla k nim jako podpora konkurenceschopnosti. A připravují se i daleko vážnější kroky, o kterých mnoho starostů zatím ani neví. Podle chystané strategie regionálního rozvoje by se ocitla bez dotací polovina obcí v republice, například celé Jesenicko," varoval Radim Sršeň.

Velkým problémem pro malé obce je i obrovská administrativní náročnost kolem evropských dotací. Mnohé obce nejsou schopny samy vůbec žádosti připravit a musejí si na to najímat specializované firmy. To ale stojí peníze.

„Malé obce mají problém si vůbec na peníze z Unie šáhnout. Složitá je příprava projektů i jejich vyúčtování. Například v Polsku je to daleko jednodušší. Když se o tom bavím s kolegou z naší partnerské polské obce, tak tam jsou schopni sehnat dotaci téměř na všechno. Když navíc část nevyčerpají, mohou ji převést na jinou akci se stejným účelem," řekl starosta Bělé pod Pradědem Miroslav Kružík.

U nás takový postup není možný, peníze se musejí vracet. „Proto také zaostáváme v čerpání unijních dotací. My v obcích bychom je uměli vyčerpat, ale musíme mít příležitost," dodal Miroslav Kružík.

Komplikace obcím dělá i nutnost sehnat si předem peníze, protože dotace se proplácejí až zpětně. „Malé obce ale nemají z čeho takové akce předfinancovat. Je jasné, že musí být nějaká kontrola, ale stačilo by třeba padesát procent. Přitom vyúčtování a proplácení je zdlouhavé. Měli jsme například dotaci z euroregionu na dožínky a na peníze jsme čekali rok a půl," upozornil starosta Bělé na další z mnoha problémů.

Vyvěšování cedulí je jen začátek. Pokud obce neuspějí, připraví další protesty. „Kolem dotací se pohybuje spousta lobbystů. Výběrová řízení se manipulují, stavby jsou zbytečně předražené, protože se o nich rozhoduje tam nahoře," upozornila místostarostka Libiny.

„Za stejné peníze by se dalo udělat dvakrát víc investic, kdyby o nich rozhodovaly obce. Lépe by si pohlídaly, aby nedošlo k předražování. Čím je takové rozhodování blíž občanům, tím je také větší jejich kontrola," dodala Jana Němečková.

A proč právě symbol přeškrtnutých hrábí? „Je to symbol hrabivosti velkých hráčů z řad velkopodnikatelů, ministerstev a velkoměst, kteří teď velmi silně lobbují za své zájmy. U nich venkov ani regiony zastání bohužel nenajdou," konstatoval Zdeněk Miklas ze Sdružení místních samospráv ČR, které Druhou zlínskou výzvu zastřešilo.