Studentky seznámily žáky nejprve s vůněmi a pachy a jejich praktickým využitím. Představily jim například aromata, která se používají do mycích a čisticích prostředků, a ukázaly i jejich přínos v kuchyni, kdy mohou vylepšit chuť jídla.

Využít se dá ale i pach. „Už když naši předkové žili v jeskyních, tak je pach varoval před něčím nebezpečným. Třeba ze zkaženého masa si řízek asi neuděláte. Dnes se pach využívá třeba při výrobě repelentů," objasnila Michaela Škopíková. Děti si pak prakticky vyzkoušely rozpoznat jednotlivé vůně rozpuštěné v etanolu.

Atraktivní podívanou nabídly další části přednášky zaměřené na světlo a tmu a na teplo a chlad. Dívky školákům ukázaly například semafor, kdy tekutina bez dalšího zásahu měnila postupně barvy ze zelené na červenou a oranžově žlutou. Vše je založené na jednom z nejdůležitějších chemických procesů - oxidaci a redukci.

Studentky také ukázaly, že oheň nemusí hořet jen oranžově. A vytvořily opět trojbarevný semafor, tentokrát z plamenů. Jejich barva záleží jen na tom, jaká látka se přidá.

Velmi zajímavé byly pokusy se suchým ledem a s kapalným dusíkem. Suchý led, jehož teplota je kolem minus osmdesáti stupňů Celsia, vytváří studený kouř. Používají ho například filmaři. Stačí si jen vzpomenout na známou scénku z večerníčku, kdy Krakonoš vystupuje z mlhy, respektive ze studeného kouře.

Teplota kapalného dusíku klesá až k minus dvěma stům stupňů. Studentky v něm na chvíli nechaly gumovou hadičku. Ta ztvrdla natolik, že se rozletěla po jedné ráně kladívkem na drobné kousky. Podobně dopadla během chvilky i květina. Pak ní stačilo jen trochu ťuknout a opadala. „Názorně tak předvádíme, že když se materiál zmrazí, změní se jeho vlastnosti," vysvětlila Adéla Jeništová.

A k pokusům si vybraly i některé žáky. Stejný kapalný dusík jim nalily na ruku. Přestože někteří školáci měli obavy, že dopadnou podobně jako květina, nestalo se tak. „Dusík je kapalina, a tak po ruce stéká. Zároveň vytvoří tenoučkou izolační vrstvu, takže se kůže nepopálí. Trvá to ale jen pár sekund. Je to podobné jako kapka vody v rozpálené pánvi. Taky se hned neodpaří," objasnila Michaela Škopíková.

Vyvrcholením ale pro všechny byla příprava zmrzliny pomocí kapalného dusíku. Stačilo jím jen zalít v míse smíchaný cukr, smetanu, barvivo a aroma. Během několika sekund byla zmrzlina hotová a školáci mohli ochutnávat.

Netradiční hodina se školákům líbila. „Nejvíc se mi líbily pokusy s kapalným dusíkem, hlavně výroba zmrzliny a mražení kytky. Když je zajímavé učivo, tak mě chemie docela baví," podělil se o své dojmy Matyáš Kotrla z 8.B.

Cílem hodin moderní chemie je popularizovat tento obor a přilákat k němu další studenty. Adélu Jeništovou chemie bavila odmalička. „Nebyla jsem ten typ na dějepis a humanitní obory. Chemie je pro mě zábava a na rozdíl od fyziky je víc vidět výsledek," řekl Adéla.

Její kolegyni zase inspiroval dědeček. „Chtěla jsem původně dělat hygienika. Teď studuji kontrolu potravin a dělám spíš rozbory v laboratoři," podotkla Michaela Škopíková, jež se na chvíli vrátila do školy, kterou dobře zná. Sama totiž jako dítě navštěvovala právě Základní školu Vodní.