VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Počátky internetu na Šumpersku? Připojení měl jediný počítač

V roce 1993 přijel do Šumperku na návštěvu prezident Havel, v Mohelnici začala výstavba závodu Hella. A také se v tomto roce na Šumpersku poprvé objevil internet.

11.4.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

 Začátky sítě, bez níž si dnes život nedovedeme představit, byly více než skromné.

V celém okrese fungovala na jediném počítači v kabinetu v prvním patře zábřežského gymnázia.

„Než jsem nastoupil na gymnázium, krátce jsem pracoval v laboratoři výpočetní techniky na olomoucké univerzitě. Když se objevil internet, dohodli jsme se, že bychom se jako škola mohli připojit,“ popisuje Lubomír Pek, který na zábřežském gymnáziu od druhé poloviny 80. let vyučuje informatiku.

Na internet se škola připojovala skrze univerzitní server pomocí modemu rychlostí 2400 bitů za sekundu.

To je asi sedmadvacetkrát pomaleji, než bylo schopné dosáhnout v dobách své největší slávy vytáčené připojení přes telefonní linku.

Komunikační síť tehdy měla velmi omezené možnosti.

„Bylo možné se připojit na vzdálený počítač a pracovat tam v textovém režimu. Základní službou byl tehdy e-mail. Velký skok dopředu znamenaly elektronické konference,“ vzpomíná Lubomír Pek.

Přes průmyslovku se připojovaly firmy

Se zavedením internetu v podobě, jak ji známe dnes, gymnázium předběhla šumperská průmyslovka.

„Mám dojem, že to bylo v roce 1995. Tehdy dostal Cesnet (akademické sdružení provozující elektronickou infrastrukturu, pozn. red.) peníze od ministerstva školství, aby k internetu připojil čtyři střední školy v republice. Mezi nimi byla i ta naše. Chtěli ale, aby se ty školy staly uzly a připojovaly další uživatele,“ říká Vladimír Ptáček, který u začátků internetu na šumperské průmyslovce stál.

Ve škole tak přibyla prosklená skříň s počítačem, který sloužil jako server, a asi desítkou modemů.

V dobách největšího rozmachu se prostřednictvím tohoto uzlu do internetu připojovala asi třicítka podniků. Mezi nimi firmy Pramet, Metra, Pars nebo někdejší Nobleslen.

„Já jsem tehdy na plný úvazek učil a kromě toho jsem běhal po firmách, které byly na průmyslovku připojeny. Kolikrát jsem tu býval do noci. Bylo to pěkné, průmyslovka se na tom vyškolila,“ vzpomíná Vladimír Ptáček.

Platilo se dvakrát: připojení i "hovorné"

Záhy začal o uzel internetu usilovat také Zábřeh. Uživatelé tehdy totiž platili nejen poskytovateli internetu za data, ale také „hovorné“ podniku Telecom za spojení prostřednictvím telefonních linek.

„Chtěl jsem, aby studenti gymnázia měli internet zdarma a obyvatelé města na něj měli přístup za místní poplatky. Kdo se chtěl v té době připojit, musel volat meziměsto a to bylo drahé,“ popisuje Lubomír Pek.

Jak byl v té době přístup na síť nákladný, ilustruje následující příhoda.

„Jednou si stěžoval tatínek jednoho ze studentů, že chlapec provolal asi šest tisíc korun. Začal si něco stahovat z nějakých serverů. Problém byl, že tehdy se platilo nadvakrát. Musel jsem mu oznámit, že zaplatí ještě zhruba jednou tolik,“ říká dnes již s úsměvem Lubomír Pek.

Zbyla prosklená skříň

V roce 1997 tak i na zábřežském gymnáziu začal fungovat uzel internetu.

„Jako škola jsme do toho dali asi šest set tisíc korun. V té době to byly velké peníze, ale návratnost byla asi 1,2 roku,“ vypočítává Lubomír Pek.

Přípojný bod na zábřežském gymnáziu fungoval do přelomu tisíciletí. Do současnosti z něj v kabinetu informatiky zbyla jen prosklená skříň. Průmyslovka v Šumperku o uzel přišla zhruba v roce 1998.

„Průmyslovce jako takové to neuškodilo. Vydupala na tom, co mohla. Vývoj se pak už nedal zastavit, což bylo štěstí,“ uzavírá Vladimír Ptáček.

Průkopníci: Bezdrát má stále budoucnost

 Většina lidí tehdy internet neznala, a pokud ano, znamenal pro ně telefonní linku a blikající modem. Oni v té době rozjížděli na Šumpersku bezdrátový přenos internetu.

Technologii, která musela působit trochu jako sci-fi a která zažila masový rozmach o několik let později.

„Bezdrátový internet má pořád budoucnost“,“ jsou přesvědčeni Jaroslav a Valerie Hrubí ze šumperské firmy SELECT SYSTEM.

Jakým způsobem jste se dostali k internetu?
Jaroslav Hrubý: V roce 1997 jsme začali podnikat v informačních technologiích. V té době začalo připojování k internetu. Začínali jsme vytáčeným připojením přes modemy. K tomu bylo třeba, aby uživatel měl zřízenou telefonní linku přes tehdejší SPT Telecom. S tím byly spojené problémy. Ne všichni tehdy měli doma pevnou linku a překážkou byly také vysoké paušály a limitovaná rychlost. Řekl jsem si, že to musí jít jinak. Začal jsem se o tuto problematiku zajímat. Z konference v Praze jsem si přivezl první dvě kartičky technologie a propojili jsme první dvě místa.

Jaké byly začátky bezdrátového internetu na Šumpersku?
JH: To naše první propojení bylo z kopce Vyhlídka nad Šumperkem do Zábřehu. Na obou místech jsme proti sobě namířili antény a spojili je signálem, tehdy v pásmu 2,4 gigahertz. Dnes už by to nebylo možné kvůli „zarušenému vzduchu“.
Valerie Hrubá: Byl to náš první bezdrátový spoj mezi městy - v červnu 1998. Pro nás to bylo dobrodružství, dnes už si to málokdo dovede představit. Na tu dobu to bylo něco úplně nového a převratného.

V té době nebylo o bezdrátovém internetu vidu ani slechu.
JH: Začínali jsme se zahraniční technologií společnosti Lucent. Do počítače se musel nainstalovat slot, kam se vložila karta pro bezdrátové připojení. Na ní se udělala přechodka, ze které šel kabel do antény na střeše. Tuto technologii jsme používali mezi prvními v republice. Komplet stál zprvu třicet tisíc korun.

To byly v té době obrovské peníze
JH: Lidé si ho ale kupovali. V té době internet fungoval na úplně jiných rychlostech a za zcela jiné ceny. Když jsme v roce 1997 začínali s vytáčeným připojením, měli jsme nějakých třicet modemů o maximálních rychlostech 56 kilobitů za sekundu. Tehdy bylo běžné, že velké podniky byly připojeny rychlostí 19,2 kilobitů za sekundu. Díky bezdrátu se mohla poskytovaná rychlost zvyšovat. Na konci roku 1998 jsme měli linku 2 megabity za sekundu od firmy AT&T, za kterou jsme platili měsíčně statisíce korun. To jen pro představu jak se za těch dvacet let změnily rychlosti a ceny připojení.

S internetem jste začínali v době, kdy byla tato záležitost pro řadu lidí velkou neznámou.
VH: Málokdo vůbec věděl, co to internet je. Vysvětlovali jsme lidem, že ho budou potřebovat a nebudou bez něj moci existovat. Dělali jsme řadu předváděcích akcí, informovali jsme články v novinách a místním rádiu. V té době bylo telefonní volání drahé. Když si lidé otevírali například zahraniční webové stránky, měli strach, že budou platit hodně peněz. Přitom ten princip byl jiný, vše to bylo zkrátka nové.
JH: Už v roce 1998 jsme začali nabízet bezdrátové připojení. Byl to krok vpřed. Mohli jsme poskytovat vyšší rychlosti, než vytáčené připojení, a uživatel ušetřil paušál za telefon.

Kdy začal masivní rozvoj bezdrátového připojení?
JH: O několik let později. V některých lokalitách dříve, v jiných výrazně později. U nás na Šumpersku je spoustu šikovných a podnikavých lidí a vznikla tu spousta firem poskytujících bezdrátová připojení. To vše mělo vliv na cenu za připojení, ale důležitá byla také klesající cena bezdrátových technologií.

V současnosti provozujete bezdrátovou a optickou síť. V čem vidíte budoucnost?
JH: Optická síť je médium budoucnosti. Umožňuje provozovat služby o vysokých rychlostech a ve vysoké kvalitě, bez rušení ostatními sítěmi, Její rozšíření podporuje i projekt „digitální Česko“. Její vybudování je finančně a časově náročné. Na druhé straně instalace bezdrátové technologie je v podstatě okamžitá a dostupná, jen se potýká s problémy rušení ve volném pásmu.

Má bezdrátové připojení budoucnost vzhledem k zaplněnosti pásem? A zvlášť, pokud má dnes každý internet v mobilu?
JH: Domnívám se, že bezdrátový internet bude stále existovat jako jedna z alternativ. Tou je v podstatě po celou dobu. Na počátku byl alternativou k vytáčenému připojení, pak alternativou k ADSL připojení a stejně tak tu zůstane jako alternativa k optickému připojení a k LTE sítím, Z tohoto hlediska, podle mne, bezdrátový internet budoucnost stále má.

Autor: Petr Krňávek

11.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plastic People Of The Universe

V šumperském Háčku zahrají Plastici

Draci proti Hodonínu, ilustrační foto

Draci nepovolili Hodonínu na jeho ledě ani gól a slaví první výhru

Policisté hledali dalšího zbloudilého houbaře

Další pátrací akci po zbloudilém houbaři mají za sebou policisté. Na Jesenicku v úterý 19. září hledali pětaosmdesátiletého seniora.

Přestavba autobusového nádraží v Mohelnici začne do zimy

Jeden z nejvýznamnějších projektů města Mohelnice s největší pravděpodobností odstartuje letos na podzim. Bude se jednat o zásadní rekonstrukci autobusového nádraží.

Nově narozená miminka na Šumpersku a Jesenicku, 37. týden 2017

HLASUJTE V ANKETĚ / Díky vstřícnosti porodnice v Šumperku a Jeseníku vám přinášíme fotografie nejmladších obyvatel našeho regionu, tedy miminka, která se u nás narodila v uplynulých dnech.

Do Jeseníků se vrátil majestátní orel skalní, po více než sto letech

Pro milovníky přírody je to výborná zpráva. Do Jeseníků se po více než sto letech vrátil orel skalní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení