PODÍVEJTE SE: Košt pálenek v Horní Lipové

Jedna láhev byla přitom chytákem pro porotce. Byla v ní jen voda, aby organizátoři ověřili střízlivost a schopnost poroty hodnotit.

Pětičlenná porota dostala pěkně do těla. I když k hodnocení dostávali jen krapet pálenky, tak o vítězství se ucházelo tolik zájemců, že v součtu každý z nich vypil tři čtvrtě litru pálenky.

Po splnění svých povinností si hodnotitelé ještě šli dát pořádnou štamprli. „Stejně jako someliéři dostávají k neutralizaci chuti sýr, tak oni se vzpamatovávají chlebem, sýrem, mattonkou a špekem. Slivovice musí klouzat na mastném,“ řekl za organizátory Václav Pavlíček.

Spolu s dalšími nadšenci vymyslel akci proto, aby se lidé v obci více sžili, pobavili a ochutnali dobré pití. Po ochutnání porotou se totiž každá láhev odtajnila a podle jména majitele i dostala své jméno a teprve potom se dostala do prodeje.

Poznat kvalitní pálenku není žádná legrace. „Hodnotí se barva, vzhled, vůně a další věci. Když se napijete dobré slivovice, nesmíte se otřepat a nesmíte mít strach z další skleničky. Důležitý je dozvuk. Nesmí pálit, musí hřát až do žaludku,“ vysvětlil další organizátor Štěpán Chromek, který se svou slivovicí skončil na druhém místě. Zdůraznil přitom, že slivovice se musí pít s chutí. Přidal i varování pro nezkušené.

„Slivovice se musí pít při pokojové teplotě, kdy vyniknou všechny prvky. Chlazenou slivovici nebrat, protože nepoznáte, jestli je špatná,“ dodal Chromek.

Vítězem druhého ročníku se stal Josef Sekula. Jeho Sekulovice chutnala všem nejvíce. „Před dvěma lety ji vypálil můj tata a dal mi ji. Jeho slivovice ale nevyhrála,“ usmál se vítěz.

Celkem se při koštování vypilo pětadvacet litrů pálenek. „Já se v tom nevyznám. Buď mi chutná, nebo ne,“ řekl Miro Fides, který si druhou nejlepší slivovici, tedy Chromkovici od Štěpána Chromka, odvezl až do Bratislavy.