Z ministerstva pro místní rozvoj mohou získat až půl milionu korun na investice z programu Podpory zapojení romské komunity do života v obci.

Jenže podmínkou pro získání dotace je, že Romové tvoří více jak čtyři procenta populace obce. Háček je v tom, že starostové nemají šanci zjistit, kolik Romů v obci žije.

„Žádná evidence neexistuje, bylo by to diskriminační,“ konstatovala koordinátorka pro romskou problematiku šumperské radnice Lenka Frodlová.

Jednoznačnou odpověď nemají dokonce ani ministerští úředníci. „Podle čeho mám zjistit počet Romů? Z evidence obyvatel to nejde. Podle ní u nás žádní Romové nebydlí. A podle barvy kůže? To by byl rasismus,“ prohlásil starosta Bílé Vody Miroslav Kocián (nez.).

O tom, že v obci u polských hranic Romové žijí, však nepochybuje on ani krajští úředníci, kteří Bílou Vodu spolu s dalšími obcemi na Jesenicku vybrali jako vhodné pro příjemce dotace.

„Informace, která mi přišla z ministerstva elektronickou poštou, mě rozesmála a uvedla do divného rozpoložení. Je to schizofrenie. Nevím, kdy mohu pojem Rom použít, abych nečelil nařčení z rasismu,“ přidal se starosta Uhelné Ludvík Juřík (KDU-ČSL).

Při pátrání v evidenci obyvatel ani on nezjistil, že by v obci žili Romové, kteří by se ke své menšině hlásili.

„Podle těchto listin je zřejmé, že u nás žádní Romové nežijí. Ze sčítání lidu z roku 2001 vyplývá, že romská národnost je u nás na stavu nula. Sami Romové se ke své národnosti oficiálně nehlásí,“ dodal Juřík. Přesto v obci s romskou komunitou pracují občanská sdružení Ester a Romodrom.

Každá žádost o dotaci podléhá přísným kritériím. I malá chyba znamená vyřazení žádosti. Starostové ale dotace využít chtějí, proto se s dotazy, o co se při vyplňování žádostí mají opřít, obrátili na kraj i poradce pro národnostní menšiny na jesenické radnici Jiřího Kovalčíka.

Podle tabulky mají obě obce nárok na dotaci. V Bílé Vodě tvoří Romové téměř šest procent obyvatel a v Uhelné dokonce přes patnáct procent občanů.

Kde k tomuto číslu koordinátor přišel, ovšem nebyl schopen vysvětlit. „Pravidla jsou nastavená tak, jak jsou. Je to velmi citlivá otázka, která nemá jasně stanovené hranice. Starostové mohou napsat žádost a ministerstvo rozhodne, jestli je oprávněná, nebo ne,“ řekl Kovalčík.

Uspokojivou odpověď neposkytlo ani ministerstvo. „Jestli jde o Roma, se nedá zjistit podle toho, jak moc je opálený,“ reagoval poradce pro romskou problematiku na ministerstvu pro místní rozvoj Josef Baláž.

Početná romská komunita žije například také ve Starém Městě na Hanušovicku. Tamní vedení radnice sice o možností získání dotace ví, ale o podání žádosti neuvažuje.

„Ve Starém Městě žijí necelé dva tisíce obyvatel, počet Romů lze odhadnout kolem stovky, takže bychom patrně podmínku splňovali. Oficiální evidence romských obyvatel ale neexistuje, navíc řada z nich má slovenské občanství. Problémy s Romy zde ovšem nejsou tak vyhrocené, takže dáváme přednost jiným dotačním titulům,“ vysvětlil starosta Starého Města Vladimír Černín (KSČM).

Danuše Krčová a Hana Kubová