Před patnácti lety zasáhla region apokalypsa, podívejte se na velkou vodu 1997

V noci na neděli déšť zhoustl, v neděli už zasedaly povodňové štáby, ale to pravé vodní peklo mělo přijít teprve v noci na pondělí 7. července. Nastala největší katastrofa v moderních dějinách Moravy. Zasáhla čtyřiadvacet okresů.

Povodeň způsobila výjimečná situace, jakou tady meteorologové často nezaznamenají.

„Nad severní Moravou a Slezskem se srazil velmi teplý a vlhký vzduch od jihozápadu s proudem studeného a rovněž vlhkého vzduchu od severovýchodu. Srážku dvou front umocnil vliv vysokého pohoří na tvorbu mraků a následoval dva dny trvající prudký déšť. Navíc už týden panovalo deštivé počasí, takže nasycené povodí nebylo schopno přijmout tak obrovský příval vody," řekl Antonín Kurfürst, který v roce 1997 vedl olomoucký závod Povodí Moravy.

Přítmí, olověná obloha a voda, kam oko pohlédne. Padá shora, valí se ven z říčních koryt, vystupuje z kanálů. Zaplavuje silnice a dere se do domů. Boří hráze, mosty, odnáší kilometry silnic a železničních tratí.

Postupně přestává fungovat elektřina, jsou přerušeny dodávky plynu, telefonem se nikdo nedovolá. I malé potůčky se mění v běsnící údernou pěst.

Tisíce lidí se ocitají na ostrovech, z nichž není úniku jinak než člunem či vrtulníkem. Dojem apokalypsy umocňují přelétající vrtulníky. Takový obraz nabízel 7. a 8. červenec 1997. Ještě horší obraz nastal, když voda opadla a odhalila následky.

Na Šumpersku vystavila povodeň účet za 4,258 miliardy korun. Postihla 37 ze 78 obcí, nejvíce ty podél řek Branné, Moravy a Desné. Evakuováno muselo být 3627 lidí, z toho 250 pomocí vrtulníků. Totálně zničeno bylo mimo jiné 222 mostů a 43 domů. Největší škody byly v Jindřichově, kde nezůstala vcelku ani jedna silnice a z obce nebylo úniku. Až na jednu výjimku voda odnesla všechny mosty a z trati nadělala vlnovku.

Jako druhé Troubky vypadaly Leština a Mitrovice, kde se voda na rozdíl od horních toků řeky držela déle. V Mitrovicích kulminovala povodňová vlna až ve středu, zřítilo se tu osm z dvaatřiceti domů a navíc řada kůlen a stodol.

V Leštině spadlo sedmnáct domů z nepálených cihel, desítky dalších byly zaplaveny. Evakuována byla prakticky celá obec. „Zdá se mi nemožné, že jsme dokázali těch 1100 lidí dostat během noci do bezpečí," říká bývalý starosta Leštiny Jan Kleibl.

V Hanušovicích lidé z panelových domů čekali na evakuaci na střeše. V rodinných domcích se vrtulníky někde spouštěly až těsně nad střechu a záchranáři doslova vytahovali lidi z vikýřů. Neocenitelnou úlohu sehráli při povodních majitelé amatérských radiostanic, kteří nahrazovali neexistující telefonické spojení.

Nejdéle voda sužovala Bohuslavice. Protrhla se totiž hráz Moravy a vodu se podařilo zastavit až v sobotu 12. července, kdy jinde už lidé dávno uklízeli.

Na Jesenicku voda napáchala škody za dvě miliardy korun, nejvíc byly postiženy obce Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Písečná a Mikulovice.  Ušetřeno tehdy zůstalo Javornicko. Voda v okrese zcela zničila pětadvacet rodinných a bytových domů, dalších 277 domů poškodila. Padlo 167 silničních mostů.

Povodeň v mnoha případech znamenala boj o holý život. Na Šumpersku a Jesenicku přinesla smrt celkem pěti lidem: v Písečné, Nových Losinách, Dolních Studénkách, Lesnici a Vernířovicích.