VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta Vidnavy: Chceme víc spolupracovat s Polskem

Vidnava - Vodovod, chodníky, cesty nebo kanalizace. Pro vedení města Vidnavy bude v následujících čtyřech letech prioritou místní infrastruktura. Zároveň chce rozvinout spolupráci se sousedním Polskem, a to zejména na ekonomické úrovni.

26.3.2015
SDÍLEJ:

Starosta Vidnavy Rostislav Kačora.Foto: DENÍK/Petr Krňávek

„Jeseník, který má deset tisíc obyvatel leží pětadvacet kilometrů ve vnitrozemí, kdežto město Nysa s padesáti tisíci obyvateli je od nás vzdálená pouhých šestnáct kilometrů. Pro nás má větší perspektivu Polsko," říká nový starosta Vidnavy Rostislav Kačora.

Letošní rok má Vidnava úspornější rozpočet. Jaké investice plánujete v nadcházejícím volebním období?
Letošek plánujeme určitě úsporněji. V předešlém období se rozjela řada dotačních akcí, ovšem i s finanční spoluúčastí města. Potřebujeme finanční prostředky, abychom mohli začít řešit věci, které Vidnavu trápí. Je to kanalizace, vodovod, chodníky, komunikace. Každý rok chceme z vlastních prostředků rekonstruovat část této infrastruktury.

grafika.V minulých letech se uskutečnila rekonstrukce střední části náměstí. Kdy dojde na zbytek?
Druhá etapa byla před realizací. Minulé zastupitelstvo ji nedoporučilo, protože měla stát mnohem více než etapa první a k získané dotaci byla nutná spoluúčast obce okolo jednoho a půl milionu korun. V současnosti rekonstruujeme čistírnu odpadních vod. Je to akce za čtyřicet milionů korun, největší ve městě za poslední desetiletí. Tato akce zatíží město na deset let dopředu. Každý rok budeme splácet na úvěru milion tři sta tisíc korun. V současné době město nemá prostředky, aby mohlo splácet další milion a půl. Ohledně získání finančních prostředků máme omezené možnosti. Jednou z nich je prodej nemovitostí.

Má Vidnava co prodat?
Už pět nebo šest let nabízíme vilu Mladek. Bohužel ji nejsme schopni prodat. Ve Vidnavě není práce, lidé se sem nehrnou. Je tu sice pěkné prostředí a klidný život, ale chybí tu zázemí a pracovní příležitosti.

Kromě vily Mladek jsou ve městě i další dva velké nevyužívané areály: bývalý výchovný ústav – klášter a kněžský seminář. Rýsuje se jejich budoucí využití?
Výchovný ústav převzal řád sester boromejek. Jako město nás zajímá, jaký mají s areálem záměr. Zda jej chtějí jen udržovat, nebo plánují v něm umístit řádové sestry, zřídit zde nějaké zařízení nebo jej jen převzali a budou se jej snažit prodat. V dubnu má do Vidnavy přijet matka představená tohoto řádu. Mám s ní schůzku, chci se s ní pobavit o tom, jakou mají s areálem představu.

Rostislav KačoraJe vidnavským rodákem. Osmnáct let podnikal, měl zámečnickou dílnu. V roce 2008 vyhrál výběrové řízení na vedoucího správy obecních bytů, kde působil sedm let.
V loňském roce se stal starostou Vidnavy. Rostislav Kačora má ukončené bakalářské studium veřejné správy na Provozně-ekonomické fakultě
v Praze. Je mu 47 let.

Nezměnilo v případě kněžského semináře město názor, že jej nechce do vlastnictví?
Vzít si kněžský seminář do majetku je pro město nepředstavitelná věc. Je to rozhlehlý areál s obrovskými náklady na rekonstrukci, kterou nedokázalo provést ani ministerstvo spravedlnosti s úplně jinými finančními možnostmi. Dnes budovu nabízí snad už jen za šest milionů korun. Podle mého názoru ji ani tak nikdo nekoupí. Kdyby tam chtěl kdokoli cokoli zřídit, vyžadovalo by to obrovskou investici. Pokud se v budoucnu neobjeví nějaká firma se silným finančním zázemím, myslím si, že kněžský seminář bude dál upadat.

Ptám se proto, že v minulých letech byly tendence řady podnikatelů skupovat za relativně nízké peníze zchátralé objekty a budovat v nich ubytovny pro sociálně slabé a problémové lidi. Nemáte z toho obavu?
Kněžský seminář by byl velké sousto. Dobrodruhy, kteří by to chtěli udělat, by limitovala jednak výše investice a jednak velikost budovy. Kapacita semináře je stovky míst. Tyto lidi by takový podnikavec musel odněkud přivézt. Daleko větší problém je, že v centru města máme v exekuci několik prázdných budov, které může kdokoliv koupit a udělat z nich ubytovnu třeba pro deset lidí. Kdyby toto nastalo, byl by to pro Vidnavu velký problém. Město má v tomto ohledu jen malé možnosti. I kdyby tyto objekty samo koupilo, co s nimi bude dělat? Já si ale opravdu myslím, že tu zájem o zřizování ubytoven není. I pro občany, kteří bydlí v ubytovnách, je Vidnava neatraktivní místo.

Loni byl u Vidnavy otevřen nový okruh Rychlebských stezek. Odrazilo se to ve větším počtu turistů, kteří do města zavítají?
Je to předčasné hodnotit. Okruh se otevíral v srpnu, na konci sezony. Teprve poznáme, co městu přinese. Rozšíření kapacit ubytování nebo otevření nových služeb by mohlo mít na zvýšení zaměstnanosti velký dopad. Město vytvořilo podmínky pro to, aby zde stezka vznikla. Nyní je třeba, aby místní začali být aktivní a chtěli něco cyklistům nabídnout. Duchovní otec Rychlebských stezek Pavel Horník nabádal, aby byli místní na cyklisty připraveni. Protože když cyklisté zjistí, že si tu nemají kde sednout a dát si oběd, pojedou jinam. Žádný velký průmysl tu asi nevznikne a turistika je to, co tu musíme rozvíjet.

Pokud by se přece jen našel menší podnikatel či živnostník, který by hledal pozemky pro zřízení dílny či výrobního závodu, má mu město vůbec co nabídnout?
Kdyby někdo potřeboval pomoc ze strany obce, nějaký pozemek, možnosti máme. Snažili bychom se takovému člověku pomoci všemi prostředky. Vidnava je specifická tím, že tu chybí střední vrstva podnikatelů, kteří by zaměstnávali pět, sedm lidí. Každý nápad, který by pomohl zaměstnanosti ve městě, je vítán.

Jde také o to potenciální investory oslovit. V Jeseníku pro místní průmyslovou zónu schválili investiční pobídky, které prezentovali na veletrzích a jednají už se čtvrtým investorem.
Jeseník přece jen leží 25 kilometrů ve vnitrozemí. Pro nás má větší perspektivu Polsko. Šestnáct kilometrů od Vidnavy leží město Nysa s padesáti tisíci obyvateli. Tento potenciál by se dal využít i v turistickém ruchu. Stále chybí větší propagace. Když sem návštěvník z Polska přijede a objede si okolí, musí vědět, kde je dejme tomu nějaká výstava a podobně. Spolupráci s Polskem chci rozšířit.

Jakým způsobem?
Chci více rozvíjet lokální spolupráci. Jedná se o možnosti spolupráce mezi městy Vidnava a Otmuchow, které je s pěti tisíci obyvateli vzdálené pouhých dvanáct kilometrů. Jde o to, jaké podmínky jsme schopni vytvořit pro začátek pro drobné živnostníky. Zjistit, o co je zájem v Polsku a o co u nás. Dále zjistit možnosti využití místních řemeslníků (klempíř, stolař, instalatér) a naopak. Polská strana je pro nás perspektivní. Do Wroclavi, která má přes šest set tisíc obyvatel a je čtvrtým největším městem Polska, je to odsud sto třicet kilometrů. A nejedete tam přes žádné horské sedlo. Orientace na Polsko je pro nás daleko schůdnější.

Budete v této věci činit nějaké konkrétní kroky?
Mám schůzku se zástupkyní česko-polské obchodní komory. Musíme zjistit, jaká jsou v Polsku pravidla pro podnikání. Abychom mohli dát našim občanům do ruky jasné informace. Dále chystáme setkání se zástupci města Otmuchow, abychom zjistili možnosti další spolupráce. Další problém je zejména u mladých jazyková bariéra. Chceme oslovit představitele Otmuchowa, aby jednou týdně přijela z Polska učitelka a na zdejší základní škole vyučovala polštinu. To samé by recipročně fungovalo v Polsku. Pokud neovládáte řeč, těžko se budete s Poláky družit, komunikovat.

Přinesl jste si po nástupu do úřadu nějakou osobní věc?
Tohoto krokodýla. Putuje se mnou. Přinesl jsem si ho, když jsem před osmi lety nastoupil do městské příspěvkové organizace jako vedoucí správy obecních bytů. Teď jsem si ho přestěhoval sem.

Jak reagovala rodina, když jste jim oznámil, že budete starostou?
V rodině mám velkou podporu. Kdo mě zná, ví, že mám rád každodenní kontakt s lidmi. Hledat řešení různých problémů, vymýšlet, co se dá zlepšit. To je to, co mě na této práci baví.

Autor: Petr Krňávek

26.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fotbalisté Jeseníku. Ilustrační foto.

Furikův hattrick zajistil Jeseníku výhru nad Bohumínem

Po neznámé ženě, která si vyzvedla na padělaný recept léky ve dvou lékárnách v Přerově, pátrají nyní policisté.
2

Na padělané recepty si vyzvedla léky, pátrá po ní policie

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Podvodník vzal zálohu, ale stroj nedodal

O padesát tisíc korun připravil podvodník důvěřivého muže, který mu skočil na špek – odpověděl na fiktivní inzerát.

Řídil opilý, autem najel do zdi

Téměř tři promile alkoholu v krvi měl řidič, jehož cesta osobním vozem skončila u betonové zdi jesenického supermarketu.

Na Borůvkové hoře se znovu sejdou disidenti

Byla to utajovaná a výjimečná akce. Na Borůvkové hoře se v srpnu 1987 setkali čeští a polští disidenti. Po třiceti letech se někteří z nich na pohraniční kopec nad Javorníkem dostaví znovu. V sobotu 19. srpna se zde koná vzpomínková akce. Účast přislíbili Petr Uhl, Anna Šabatová nebo Ján Čarnogurský.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení