Stát tak bude muset vyřešit takřka Nerudovskou otázku: Kam s nimi? Většina starostů největších měst z našeho regionu se shoduje – u nás je nemáme kde ubytovat.

Například Zábřeh má asi čtyři stovky městských bytů, ty ale normálně pronajímá. „Nemáme kapacity na to, abychom se v našem městě dokázali postarat o uprchlíky," řekl starosta Zábřehu František John.

Upozornil také na to, že nejde jen o to běžencům sehnat ubytování, ale musí se s nimi dále pracovat. „Musejí se také začít učit česky a musí se jim najít zaměstnání. To je třeba řešit systémově a o to by se měl postarat stát," dodal starosta John.

Město Šumperk zkušenost s běženci již učinilo před více než deseti lety, kdy nabídlo městský byt rodině z Afghánistánu. Rodiče a čtyři děti předtím několik let žili v zařízení pro uprchlíky v Zastávce u Brna.

Rodinu se tehdy podařilo velmi dobře integrovat, manželé si záhy našli zaměstnání. Jedna z dcer úspěšně vystudovala šumperské gymnázium a poté vysokou školu. Rodina azylantů se před několika lety přestěhovala do Prahy.

Město Šumperk vlastní přibližně tři stovky bytů, přijmout další rodinu azylantů by nemusel představovat zásadní problém.

„V minulosti jsme podobnou situaci již řešili. Je v silách města rodinu uprchlíků přijmout a postarat se o její členy. Ovšem za předpokladu, že kompetentní orgány řádně zjistí původ osob a vyloučí možné vazby na nežádoucí aktivity a struktury z oblasti původu," uvedl šumperský místostarosta Jan Přichystal.

Dodal, že vše by muselo být zajištěno tak, aby rodinu bylo možno ubytovat a zařadit do společnosti. Předpokladem je získání zaměstnání pro dospělé i míst v mateřských a základních školách.

„Je nutné koordinovaně spolupracovat s integračními azylovými zařízeními," domnívá se Jan Přichystal, který kvóty považuje za poněkud problematické vzhledem k tomu, že uprchlíci směřují do jiných zemí a v České republice zůstávat nechtějí.

Zda by v případě potřeby poskytl ubytování pro uprchlíky Jeseník, na to tamní starosta nedokáže v současné chvíli odpovědět. „Záleželo by na konkrétních požadavcích, které by žádost státu obsahovala," sdělil Adam Kalous. Podle jeho slov nicméně město nemá kapacity na to, aby mohlo ubytovat větší počet takových lidí.

Kvóty pro rozdělení běženců mezi jednotlivé státy Evropské unie schválili na svém zasedání v úterý 22. září ministři vnitra unijních zemí. Proti se vedle České republiky postavilo jen Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo.

Původní návrh Evropské komise počítal s přerozdělením sto dvaceti tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců ze tří migrací nejvíce postižených zemí, tedy z Řecka, Itálie a Maďarska. Budapešť ale oznámila, že s migranty nyní nemá problém.

Podle diplomatických zdrojů proto lucemburské předsednictví EU přišlo s kompromisní variantou předpokládající rozdělení šestašedesáti tisíc uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii.

Pro Česko to znamená převzetí 1215 osob z Řecka a 376 z Itálie, celkem tedy 1591 uprchlíků.