Tragédii si v Novém Malíně připomnělo asi 300 lidí z různých koutů republiky. Nechyběli dnes mezi nimi volyňští Češi ze Šumperska, Žatecka a Broumovska, ale i starostové z ostatních vypálených obcíi. „Dnešní setkání bylo vyvrcholením těchto vzpomínek, které začaly 7. července v Českém Malíně na Ukrajině a o týden později v Žatci," řekl dnes ČTK předseda Iniciativy pro podporu vypálených obcí Filip Žáček.

Na osudy obětí tragédie se podle starosty Nového Malína nezapomnělo. „Tradice pietní vzpomínky se v obci drží už řadu let, držíme to nepřetržitě, je to již obecní záležitost," řekl ČTK starosta Josef Minář. Podotkl, že z pamětníků již téměř nikdo nežije, v obci se mezitím vystřídaly tři generace.

Obec Český Malín byla založena na území dnešní Ukrajiny skupinou českých přistěhovalců z Lounska, Žatecka a Rakovnicka v roce 1871. V polovině července 1943 byla společně se sousedním Ukrajinským Malínem obklíčena německým oddílem čítajícím 1500 mužů. Obyvatelstvo Českého Malína vyhnali nacisté do ulic a odvedli do sousedního Ukrajinského Malína, kde je rozdělili podle věku a pohlaví.

Záminkou Němců bylo jejich tvrzení, že byli údajně napadeni banderovci. „Nakonec byli muži a některé ženy nahnáni do kostela, který Němci polili hořlavinou a zapálili. Ti, kdo se snažili utéci, byli zastřeleni nebo ubiti. Většinu žen, děti a starce odvlekli zpět do Českého Malína, kde je nahnali do stodol, které následně podpálili," uvedl Žáček.

Osudného dne bylo zavražděno celkem 374 Čechů a 26 Poláků v Českém Malíně. V Ukrajinském Malíně počet obětí dosáhl 132. Vesnice údajně hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Přežilo pouze několik lidí. Po válce se někteří přeživší obyvatelé a osvobozenečtí vojáci usadili v obci Frankštát na Šumperku, který byl v roce 1947 přejmenován na Nový Malín.