VYBERTE SI REGION

V papírně se chystá linka na odpady. Je to riziko, zní Jindřichovem

Jindřichov – Léta téměř prázdný závod bývalé papírny v Jindřichově by mohl ožít, přesto to přinejmenším část místních přijímá s rozpaky a obavami. V areálu by mohla začít fungovat linka na zpracování odpadů. Odpůrci záměru se obávají rizik technologie na jejich zdraví a přírodu. V druhé polovině března se k celé věci v obci uskuteční veřejná diskuse.

15.3.2016 4
SDÍLEJ:

Areál bývalé papírny v Jindřichově.Foto: DENÍK/Petr Krňávek

Technologie s názvem Termální depolymerizace uhlíkatých látek umí rozkládat dřevní hmotu, plasty, pryž, kaučuk nebo ropné kaly.

Ty se po zahřátí bez přístupu vzduchu rozloží na pevnou, tekutou a plynnou složku, které mají být dále využitelné. Plyn se například spaluje a zařízení jej používá pro svůj vlastní chod.

„Zařízení neprodukuje žádné odpady, naopak ze vstupní suroviny tvoří komodity nebo zhodnocuje energetický potenciál. V zařízení dochází pouze k odplynění vstupních surovin, emise tak jsou velmi nízké a pochází jen z hoření paliva v hořácích či kogeneračních jednotkách," stojí v dokumentu, který k projektu obdrželi jindřichovští zastupitelé.

Podobných zařízení ve světě nicméně mnoho nefunguje. Řada z nich se potýkala s ekologickými či technickými problémy a provozovatelé je museli uzavřít.

„Problém celé technologie je, že syntetické polymery dnes obsahují řadu příměsí, které jsou z větší části velmi toxické látky," upozornil odborník na danou problematiku Lubor Hajduch.

Toxiny se v praxi zpravidla objevují i ve výstupech z takových zařízení.

Jednotku na stejném principu chtěla nedávnem vybudovat firma Zenergo v jihomoravských Šardicích. Proti tomu se postavili tamní obyvatelé i samospráva.

„Podle mého názoru se nejedná o ekologicky nerizikovou výrobu, která by nemohla mít negativní dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel," uvedl k jihomoravskému projektu František Kučera z Vysokého učení technického v Brně.

Soukromý záměr a pozice obcíPokud by chtěla samospráva zabránit projektu soukromé firmy v jejím areálu, není podle advokátky Jany Hamplové právní obrana jednoduchá. Záleží na státních úřednících, zda investici povolí. Obec je však na rozdíl od běžných občanů v mnohem silnějším postavení, protože je ze zákona účastníkem řízení se všemi právy.

„Může podávat námitky, navrhovat například provedení EIA, může se odvolávat a podat správní žalobu, nebylo-li jí vyhověno ve správním řízení. A konec konců může velmi vydatně hájit veřejný zájem, protože tuto povinnost má přímo v zákoně o obcích," uvedla možnosti samosprávy Jana Hamplová.

Proč jít proti občanům?

Informaci o záměru v bývalé papírně zveřejnili opoziční zastupitelé a celá věc se následně stala diskutovaným tématem.

„Ležíme kousek od Chráněné krajinné oblasti, pod Jindřichov zasahuje velká laguna pitné vody. Z této oblasti pocházím a nemám zájem, aby se zde zhoršovalo životní prostředí," řekla zastupitelka Dana Kochanová.

Záměr v současnosti nemá podporu opozičních, ale ani koaličních zastupitelů.

„Já ani nikdo z koalice tento záměr nepodporujeme. Ani kdyby teď někdo přišel s tím, že je tato věc neškodná, lidé se už nachází v takové fázi, že to nechtějí. Proč bych měl vystupovat proti občanům, když je v jiných věcech hájím?" řekl starosta Jindřichova Josef Langer.

K záměru se ve čtvrtek 24. března v 18 hodin v jindřichovském kulturním domě uskuteční veřejná diskuse.

„Přizveme na ni odborníky na problematiku spalování odpadů a chceme dát prostor k vyjádření i investorovi," sdělil opoziční zastupitel a bývalý starosta Jindřichova Josef Kozák.

Autor: Petr Krňávek

15.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Krysztof Starnawski při hledání dna Hranické propasti

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je oficiálně nejhlubší propastí na světě s naměřenou hloubkou 404 metrů pod vodou.

Děti v Lesnici procestovaly Evropu, bavily se a ochutnávaly na Dni jazyků

Lesnice – Jako v babylonské věži to vypadalo ve čtvrtek 29. září v kulturním domě v Lesnici. Děti z místní školy a školky poznávaly kulturu a jazyky různých evropských zemí.

Brzda kraje: chybějící dálnice, rozbité cesty. Co na to lídři?

Olomoucký kraj – Chybějící úseky dálnice na Přerovsku, léta čekání na východní obchvat Olomouce, jenž by odvedl tranzitní dopravu z centra a městských částí, a četná omezení na silnicích. To jsou problémy, s nimž se v dopravě potýká a bude ještě potýkat Olomoucký kraj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies