VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V šumperském muzeu jsou k vidění práce slovenských dráteníků

Šumperk – Práci slovenských dráteníků, jejich život, putování po světě, ale i rozmanitý sortiment výrobků, který se měnil a vyvíjel podle vkusu a požadavků zákazníků, představuje nová výstava v Hollarově galerii Vlastivědného muzeu v Šumperku. Pochází ze sbírek Slovenského národného múzea v Martine a nese netradiční název Svetom, moje, svetom…

12.3.2016
SDÍLEJ:

Výstava ve Vlastivědném muzeu v Šumperku s netradičním názvem Svetom, moje, svetom… představuje život a práci slovenských dráteníků.Foto: DENÍK/Michal Krestýn

„V životě dráteníků bylo mnoho obyčejů. Jedním z nich byl zvyk, že když se narodil syn, maminka ho zabalila do povijanu, přivázala na chlebovou lopatu a vystrčila z okna na všechny světové strany. Při tom říkala právě Svetom, moje, svetom… Je to fráze, která je vlastně přáním, aby se i on přiučil drátenickému řemeslu, odešel do světa za výdělkem a aby se mu dařilo," objasnila etnografka šumperského muzea Mária Kudelová.

Návštěvníci výstavy se mohou sami přesvědčit, že práce dráteníků nespočívala zdaleka jen v oplétání kameninových hrnců, aby se nerozbily nebo neotloukly.

Postupně začali vyrábět i nejrůznější drátěné předměty, jako jsou věšáčky, poličky, košíky nebo kuchyňské nádobí. Byli ale tak šikovní, že dokázali uplést z drátu i celé ženské šaty nebo nejrůznější ozdoby s náročnými a pracnými motivy.

Dráteníci jsou neodmyslitelnou součástí slovenské historie. Pocházeli především z chudých oblastí Kysuc nebo Spiše, kde byl problém s obživou. „Hledali proto nějakou možnost zaměstnání, které by uživilo je i jejich rodiny. Jako jeden ze zdrojů obživy se nabízel drát, protože tehdy vznikaly první hutě," objasnila Mária Kudelová.

Dorazili i do Číny

Ze Slovenska se dráteníci brzy vydali za hranice. Postupně se dostali do celé Evropy a v mnoha městech zakládali drátenické dílny. Prošli ale i rozlehlé Rusko a přes Sibiř doputovali až do Číny. Jednu z největších dílen založili v Moskvě, kde jejich výrobky měly velký úspěch. Zaměstnávali tam až tři stovky dělníků.

V Čechách a na Moravě měli lidé dráteníky v oblibě. Často přespávali u někoho ve stodole či v maštali. Když pro ně lidé neměli práci a nemohli jim dát vydělat, často jim dali aspoň najíst.

Drátenictví nebylo nijak výnosné zaměstnání, stále to byli chudí lidé, dokázali si ale přivydělat. „Dráteníci vydělané peníze nosili zpět domů, byli schopní neustále živit rodiny. Své děti pak brali s sebou po celé Evropě. Ty tak díky tomu získávaly vzdělání," přiblížila život dráteníků etnografka.

Zajímavou výstavu doplňují výrobky, jež po slovenských drátenících zůstaly ve sbírkách šumperského muzea, a také díla současných výtvarníků, kteří pracují s drátem. Zájemci mohou výstavu zhlédnout až do 5. června. 

Autor: Michal Krestýn

12.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Písečná - Jeseník.
5

Jeseník dal Písečné devět gólů, s Rapotínem se nehrálo

Filip Rozsíval, jediný šumperský střelec v Dolním Benešově.

Čekání na výhru pokračuje, Šumperk prohrál v Dolním Benešově

Nově narozená miminka na Šumpersku a Jesenicku, 29. týden 2017

HLASUJTE V ANKETĚ / Díky vstřícnosti porodnice v Šumperku a Jeseníku vám přinášíme fotografie nejmladších obyvatel našeho regionu, tedy miminka, která se u nás narodila v uplynulých dnech.

Víno patří i na Hanou. Kde a jaké druhy se pěstují?

Políčko osázené zelenými rostlinkami není v Příkazech na Olomoucku na první pohled vidět. Ručně obhospodařovaná půda s vinnou révou plnou života, je ukrytá za obecním úřadem. Na burčáku a víně si místní pochutnají nejdřív za tři roky, už teď se ale těší. Téměř tři stovky rostlin totiž v dubnu vysadili společně. Příkazští však nejsou v našem regionu jediní. O vinici uvažují i v nedalekém Náklu a sladké hrozny už mají v Přerově nebo v Čelechovicích na Hané na Prostějovsku.

Zájemci se mohou hlásit na vysokoškolské studium v Šumperku

Vysoká škola báňská – fakulta strojní vyhlásila druhé kolo přijímacího řízení k bakalářskému studiu oboru „Strojírenství“, které lze studovat v prezenční i kombinované formě v Centru bakalářských studií v Šumperku. Zájemci o prestižní technické obory, jejichž studium zvyšuje šance dobře se uplatnit na trhu práce, mohou zasílat elektronické přihlášky do 4. srpna.

Boží muka u Podolí se stala památkou

Olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu navrhlo na prohlášení za kulturní památku pilířová boží muka v Podolí u Mohelnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení