VYBERTE SI REGION

V šumperském muzeu jsou k vidění práce slovenských dráteníků

Šumperk – Práci slovenských dráteníků, jejich život, putování po světě, ale i rozmanitý sortiment výrobků, který se měnil a vyvíjel podle vkusu a požadavků zákazníků, představuje nová výstava v Hollarově galerii Vlastivědného muzeu v Šumperku. Pochází ze sbírek Slovenského národného múzea v Martine a nese netradiční název Svetom, moje, svetom…

12.3.2016
SDÍLEJ:

Výstava ve Vlastivědném muzeu v Šumperku s netradičním názvem Svetom, moje, svetom… představuje život a práci slovenských dráteníků.Foto: DENÍK/Michal Krestýn

„V životě dráteníků bylo mnoho obyčejů. Jedním z nich byl zvyk, že když se narodil syn, maminka ho zabalila do povijanu, přivázala na chlebovou lopatu a vystrčila z okna na všechny světové strany. Při tom říkala právě Svetom, moje, svetom… Je to fráze, která je vlastně přáním, aby se i on přiučil drátenickému řemeslu, odešel do světa za výdělkem a aby se mu dařilo," objasnila etnografka šumperského muzea Mária Kudelová.

Návštěvníci výstavy se mohou sami přesvědčit, že práce dráteníků nespočívala zdaleka jen v oplétání kameninových hrnců, aby se nerozbily nebo neotloukly.

Postupně začali vyrábět i nejrůznější drátěné předměty, jako jsou věšáčky, poličky, košíky nebo kuchyňské nádobí. Byli ale tak šikovní, že dokázali uplést z drátu i celé ženské šaty nebo nejrůznější ozdoby s náročnými a pracnými motivy.

Dráteníci jsou neodmyslitelnou součástí slovenské historie. Pocházeli především z chudých oblastí Kysuc nebo Spiše, kde byl problém s obživou. „Hledali proto nějakou možnost zaměstnání, které by uživilo je i jejich rodiny. Jako jeden ze zdrojů obživy se nabízel drát, protože tehdy vznikaly první hutě," objasnila Mária Kudelová.

Dorazili i do Číny

Ze Slovenska se dráteníci brzy vydali za hranice. Postupně se dostali do celé Evropy a v mnoha městech zakládali drátenické dílny. Prošli ale i rozlehlé Rusko a přes Sibiř doputovali až do Číny. Jednu z největších dílen založili v Moskvě, kde jejich výrobky měly velký úspěch. Zaměstnávali tam až tři stovky dělníků.

V Čechách a na Moravě měli lidé dráteníky v oblibě. Často přespávali u někoho ve stodole či v maštali. Když pro ně lidé neměli práci a nemohli jim dát vydělat, často jim dali aspoň najíst.

Drátenictví nebylo nijak výnosné zaměstnání, stále to byli chudí lidé, dokázali si ale přivydělat. „Dráteníci vydělané peníze nosili zpět domů, byli schopní neustále živit rodiny. Své děti pak brali s sebou po celé Evropě. Ty tak díky tomu získávaly vzdělání," přiblížila život dráteníků etnografka.

Zajímavou výstavu doplňují výrobky, jež po slovenských drátenících zůstaly ve sbírkách šumperského muzea, a také díla současných výtvarníků, kteří pracují s drátem. Zájemci mohou výstavu zhlédnout až do 5. června. 

Autor: Michal Krestýn

12.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Změny v obraně Draků: z Techniky přichází Fišera, končí Tomek

Šumperk – Hokejový Šumperk hlásí změny v defenzivě. Z brněnské Techniky přichází urostlý zadák Jan Fišera (1987), mezi Draky naopak končí Matěj Tomek.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

Nehodu nezavinil, ale nadýchal skoro tři promile

Libina – K srážce dvou aut vyjížděli policisté v pondělí 5. prosince navečer do Libiny. Čtyřiadvacetiletá řidička golfu odbočovala z hlavní silnice na parkoviště. Přitom nedala přednost protijedoucímu fiatu. Po srážce třicetiletý šofér fiatu odešel domů, kde ho později zastihli policisté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies