VYBERTE SI REGION

Zábřeh chystá rekonstrukci sportovišť pro atletiku, vstává tam z popela

Zábřeh – Kompletní modernizaci sportovišť pro atlety na městském stadionu připravují Sportovní kluby Zábřeh. Pokud se spolku podaří získat dotaci z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, budou mít atleti nové zázemí ještě letos.

12.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Bergman

V současnosti je na stadionu pouze nevyhovující škvárový ovál, který je navíc plný bláta.

„Máme zpracovaný projekt, který nám zaplatilo město. Počítáme s rekonstrukcí oválu, kde bude šest drah s nově položeným tartanovým povrchech. Za fotbalovými brankami vybudujeme kompletní zázemí pro technické disciplíny, tedy dálku, výšku, trojskok a kouli a také vodní příkop," přiblížil plánované práce předseda Sportovních klubů Zábřeh Miloslav Tempír.

Náklady mají přesáhnout šestnáct milionů korun včetně daně z přidané hodnoty.

Sportovní kluby požádaly o třináctimili­onovou dotaci z ministerstva. Zda se ji podaří získat, bude jasné v dubnu.

Pokud by žádost vyšla, bude následovat výběrové řízení na zhotovitele. Práce by se mohly rozběhnout v červnu a hotovo má být do podzimu.

Sportovce podpoří i radnice. V případě, že Sportovní kluby uspějí se žádostí o dotaci, bude se město na investici podílet částkou až 3,4 milionu korun.

„V Zábřehu měla atletika dlouhou a úspěšnou tradici, pak ale tento sport začal skomírat. Nyní atletický klub obnovuje svou činnost a tímto ho chceme podpořit," řekl starosta Zábřehu František John.

Opravili trávník, přibyly kurty a umělka

Opravou atletického sektoru by se završila modernizace celého stadionu, který kromě sportovců využívají i tisíce dětí ze zábřežských základních a středních škol v hodinách tělocviku.

V předchozích letech prošel obnovou hlavní trávník pro fotbalisty, udělaly se kurty pro volejbal i druhé fotbalové hřiště s umělou trávou.

Současné zázemí pro královnu sportu pochází z poloviny šedesátých let minulého století. Ve své době patřilo k nejmodernějším v republice, časem však zastaralo.

„Tehdy se zde konalo i mistrovství republiky a atleti si to moc pochvalovali. V Zábřehu jsme hostili také mezistátní utkání žen naší reprezentace s Nizozemskem," zavzpomínal Miloslav Tempír.

Zájem dětí předčil očekávání

S moderním areálem vzroste šance, že se do Zábřehu opět vrátí důležitá sportovní klání.

„Budeme moci pořádat i celorepublikové soutěže pro mládež a dorost. Není vyloučené, že se v Zábřehu uskuteční i některá vrcholná akce atletického svazu," nastínil předseda Sportovních klubů Zábřeh.

Královna sportu zažívá v Zábřehu po několika letech úpadku, kdy prakticky zanikla, znovu renesanci. Atletický klub má nyní několik desítek členů a potěšitelné je, že přibývají i mladí.

„V posledním půlroce se atletika znovu začíná slibně rozvíjet. Začínáme od žáků a musím říct, že takový zájem jsme ani nečekali. Děti i jejich rodiče se chtějí věnovat tomuto sportu a trénovat," potvrdil předseda atletického klubu Josef Zika.

Kdysi líheň talentů

Zábřeh byl kdysi vyhlášenou líhní talentů, kteří se proslavili na mnoha stadionech nejen v naší republice, ale i v zahraničí.

Zřejmě nejznámějším je Karel Brzobohatý – výškař a později trenér a rozhodčí. Na začátku šedesátých let překonal jako desátý Čech v historii magickou hranici dvou metrů. Byl československým rekordmanem a obdržel i titul Mistra sportu. O start na olympiádě 1964 v Tokiu ho připravilo zranění. Později vybojoval několik titulů mistra republiky v kategorii veteránů.

V Zábřehu trénoval také diskař Zdeněk Němec, který startoval na olympiádě v roce 1960 v Římě, nebo další olympionička – diskařka Štěpánka Mertová.

Autor: Michal Krestýn

12.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Krysztof Starnawski při hledání dna Hranické propasti

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je oficiálně nejhlubší propastí na světě s naměřenou hloubkou 404 metrů pod vodou.

Děti v Lesnici procestovaly Evropu, bavily se a ochutnávaly na Dni jazyků

Lesnice – Jako v babylonské věži to vypadalo ve čtvrtek 29. září v kulturním domě v Lesnici. Děti z místní školy a školky poznávaly kulturu a jazyky různých evropských zemí.

Brzda kraje: chybějící dálnice, rozbité cesty. Co na to lídři?

Olomoucký kraj – Chybějící úseky dálnice na Přerovsku, léta čekání na východní obchvat Olomouce, jenž by odvedl tranzitní dopravu z centra a městských částí, a četná omezení na silnicích. To jsou problémy, s nimž se v dopravě potýká a bude ještě potýkat Olomoucký kraj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies