VYBERTE SI REGION

Vidnava může mít dva svaté: oblíbenou sestru a statečného kněze

Vidnava – Málokterá obec se může pochlubit tím, že v ní žil kandidát na svatořečení. Ve Vidnavě během dvacátého století působily hned dvě takové osobnosti: řeholnice Marie Vojtěcha Hasmandová a duchovní Ludwig Wrzoł, ředitel zdejšího kněžského semináře.

26.1.2016
SDÍLEJ:

Řeholnice Vojtěcha Hasmandová a ředitel semináře ve Vidnavě Ludwig WrzołAutor: Kniha Láska smrtí nekončí a archiv Jana Larische

Ještě před dvaceti lety potkávali obyvatelé Vidnavy v ulicích ženy v černobílém řeholním oděvu.

Šlo o sestry boromejky, které žily ve zdejším klášteře a později v několika budovách na náměstí.

Jedna z nich, matka Vojtěcha Hasmandová, nyní může být prohlášena za blahoslavenou.

Cestu k tomu otevírá dokument, kterým papež František potvrdil v prosinci 2014 její heroické ctnosti.

Vojtěcha Hasmandová působila ve Vidnavě v letech 1960 až 1970.

Do městečka na polské hranici se dostala krátce po svém propuštění z vězení.

Od roku 1969 byla představenou zdejší komunity sester.

Jedna z budov bývalého kláštera ve Vidnavě, kterou stát vrátil řádu boromejek.

Jedna z budov bývalého kláštera ve Vidnavě, kterou stát vrátil řádu boromejek. Autor: DENÍK/Petr Krňávek

Boromejky byly přínosem, škoda že odešly 

Najít ve Vidnavě člověka, který by si na řeholnici po pětačtyřiceti letech pamatoval, je velmi těžký úkol.

„Na matku Vojtěchu si tu už nikdo nepamatuje. Hodně starších lidí zemřelo. Pamětníky tu hledaly i boromejky. S životem matky Vojtěchy jsme se seznámily díky nim, když o ní do Vidnavy přivezly putovní výstavu," řekla asistentka vidnavského děkana Marie Grabarczyková.

Vzpomínky na působení boromejek ve městě nicméně v myslích místních zůstávají.

Popisují například, že když přišlo v neděli osazenstvo zdejšího kláštera na mši do kostela svaté Kateřiny, z poloviny jej zaplnilo.

„Sestry se věnovaly sběru bylin. Když měl někdo kašel, dokázaly mu poradit. Staraly se i o kostel. Byly tu přínosem, lidé na ně rádi vzpomínají. Škoda, že musely odejít," řekla Marie Grabarczyková.

Cesta k prohlášení člověka za svatéhoProces vedoucí k prohlášení člověka za svatého se nazývá kanonizace. Může začít nejdříve pět let po jeho smrti.
Základním předpokladem přípravy kanonizačního procesu je pověst svatosti daného člověka. Tato svědectví se nejprve vyhodnocují. Šetření probíhá v diecézi, kde člověk zemřel.

Papež František.Jsou-li materiály o daném kandidátovi dostatečné, posílá je biskup do Vatikánu s žádostí o povolení diecézní části procesu. V první etapě kanonizačního procesu následně diecézní komise vyslechne všechny svědky a shromáždí vědecký materiál, který se po skončeném šetření odešle Kongregaci pro svatořečení do Říma.

Centrální církevní úřad v druhé etapě ověří platnost diecézního průzkumu. Takzvaný prelátor se spolupracovníky pak vypracuje pozici případu. Ta musí být projednána a schválena Kongregací pro svatořečení a její závěry jsou předloženy ke schválení papeži.

Pokud církev prohlásí člověka za blahoslaveného, zaručuje se tak, že daná osoba je v nebi, a je tak možné ji prosit o přímluvu a prokazovat jí úctu.
Prohlášení za blahoslaveného se nazývá beatifikace. Předpokladem pro ukončené beatifikační řízení je jeden doložený zázrak.

Aby mohl být blahoslavený prohlášen za svatého, je třeba ještě jednoho zázraku. Svatý může být předmětem veřejné úcty na celém světě a dostává datum v církevním kalendáři.

Náročný, ale laskavý s dobrým srdcem

O druhém kandidátovi na blahořečení většina obyvatel městečka nikdy neslyšela. Přitom v něm prožil pětatřicet let svého života.

Ludwig Wrzoł vystudoval na kněze ve zdejším teologickém semináři. Mezi lety 1933 a 1938 jej i řídil.

„Jako profesor i ředitel byl pověstný svou náročností, spravedlností, ale také dobrým srdcem a laskavostí vůči studentům. Dbal velmi na toleranci všech tří národností (polské, české a německé, pozn. red.), jak mezi studenty, tak v profesorském sboru," uvedl kněz Jan Larisch, který zpracoval životopis Ludwiga Wrzoła.

Jako příslušníka nepohodlné a odbojné polské inteligence zatklo Ludwiga Wrzoła v květnu 1940 gestapo a v září téhož roku zemřel v koncentračním táboře v Mauthausenu – Gusenu.

Budova bývalého kněžského semináře ve Vidnavě.

Budova bývalého kněžského semináře ve Vidnavě. Autor: DENÍK/Petr Krňávek

Místa působení jsou nyní prázdná

Na rozdíl od řeholnice Vojtěchy Hasmandové je proces blahořečení polského kněze na samém začátku.

„Zahájen byl v roce 2008 v diecézi Bielsko-Žywiecké v Polsku. Probíhá informační část diecézního procesu," sdělil Jan Larisch.

Až bude informační proces ukončen, zašle diecéze podklady na Kongregaci pro blahořečení a svatořečení do Říma. Ta rozhodne, zda může diecéze započít s vlastním procesem blahořečení.

Oba kandidáti na blahořečení působili ve Vidnavě budovách, které jsou prázdné a čekají na využití.

Zatímco klášter, v němž do roku 2012 sídlil výchovný ústav, dostal zpět řád boromejek, bývalý kněžský seminář je po zrušení plánů na jeho přestavbu na detenční ústav či věznici prázdný a stát se jej marně snaží prodat.

Matka Vojtěcha HasmandováVojtěcha Hasmandová se narodila v roce 1914 v Huštěno­vicích u Uherského Hradiště.

V roce 1927 vstoupila jako školní čekatelka do kláštera ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Řeholnice Vojtěcha Hasmandová na snímku z roku 1962 za svého působení ve Vidnavě.Během druhé světové války působila jako učitelka v Třeboni a ve Frýdlantě, následně ošetřovala nemocné ve Slaném.

Mezi lety 1945 až 1949 řídila školu v Brně-Líšni.

V letech 1950 až 1952 byla představenou komunity sester v Prachaticích, poté ji však zatkla Státní bezpečnost a strávila osm let ve vězení.

Do Vidnavy se Vojtěcha Hasmandová dostala v roce 1960.

Zprvu ve zdejším klášteře zastávala funkci uklízečky, následně se stala pomocnou silou v kanceláři a v roce 1969 byla zvolena představenou zdejší komunity.

Ve Vidnavě si mimo jiné udělala autoškolu.

Podle vzpomínek svých spolusester se za svého pobytu ve Vidnavě jako první hlásila ke každé práci. Při skládání uhlí jedna ze sester namítla, že by neměla pobývat v prašném prostředí, když se léčila s onemocněním plic.

„Ale sestřičko, někdo tu práci vykonat musí, proč bych to nemohla být já?" namítla Vojtěcha Hasmandová.

V roce 1970 byla zvolena generální představenou řádu boromejek a od té doby pobývala v klášteře ve Znojmě.

V listopadu 1987 onemocněla rakovinou plic a v lednu následujícího roku zemřela.

V životopisech Vojtěchy Hasmandové je zmíněno několik situací, kdy se po její přímluvné modlitbě výrazně zlepšil zdravotní stav nemocných lidí. Někteří z nich se dokonce uzdravili.

Ludwig WrzołNarodil se v prosinci1881 v Zabrzegu ve východním Slezsku. Téměř celé jeho teologické působení je však spjato s Jesenickem.

V letech 1900 až 1904 vystudoval teologický seminář ve Vidnavě, kde byl vysvěcen na kněze.

Profesor a ředitel kněžského semináře ve Vidnavě Ludwig Wrzoł.S tříletou přestávkou ve městě působil až do roku 1938. Většinu své kariéry byl ve zdejším semináři profesorem a v roce 1933 se stal jeho ředitelem.

Jako profesor i ředitel byl pověstný svou náročností, spravedlností, ale také dobrým srdcem a laskavostí vůči studentům.

Velmi dbal na toleranci polské, české i německé národnosti mezi studenty i v profesorském sboru a zasazoval se o nadnárodní smýšlení a neutralitu celé školy.

Po nástupu nacismu v Německu dával ředitel Wrzoł velmi zřetelně najevo svůj odpor k nové německé moci.

Když došlo v roce 1938 k záboru Vidnavy nacistickým Německem a do semináře přišla většina posluchačů německé národnosti, napsal katovickému biskupu Stanislavu Adamskému: „Moje osoba v semináři, kde budou samí Němci, se mi jeví jako zbytečná. Budoucnost ústavu je temná."

Ludwig Wrzoł požádal v prosinci 1938 kardinála Bertrama v zájmu vidnavského učiliště o uvolnění z funkce ředitele semináře.

V květnu 1940 byl jako příslušník nepohodlné a odbojné polské inteligence zatčen gestapem v malé polské farnosti, kde působil.

S označením „návrat nežádoucí" byl poslán do koncentračního tábora v Dachau a odtud do Mauthausenu – Gusenu. Tam již na konci září 1940 zemřel.

Autor: Petr Krňávek

26.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Skryté prémie pro Kapsch

Rakouská firma Kapsch dostává od českého státu stamilionové odměny za to, že systém efektivně funguje. Na konci letošního roku by celková odměna za deset let měla přesáhnout 1,6 miliardy korun.

Čtvrté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku

Střední a východní Morava - Regionální Deník na letní měsíce připravil populární soutěž Svatební pár Deníku. Pochlubte se svými krásnými svatebními fotografiemi v našich Denících a vyhrajte atraktivní ceny. Jelikož nechceme krátce po svatbě trhat páry, nebudeme soutěžit o nejkrásnější nevěstu a nejpůvabnějšího ženicha, ale o nejhezčí svatební pár. Na konci října, na základě hlasování čtenářů, vyhlásíme Svatební pár Deníku.

Získejte ZDARMA vstupenky na festival Colores Flamencos

Region - Dobrá zpráva pro čtenáře, máme pro Vás vstupenky na galavečer festivalu Colores Flamencos 2016, který proběhne dne 30. 7. 2016 od 20.30 hod. na Výstavišti Flora v pavilonu A. Pro letošní ročník bude připraveno pro všechny milovníky flamenca opět nezapomenutelný zážitek v podobě představení Paso a Dos.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.