VYBERTE SI REGION

Vláda nabízí kus Jesenicka Polsku, místní protestují

Jesenicko – Až o několik desítek hektarů by se mohlo zmenšit území okresu Jeseník. Stát v tomto regionu vytipoval pozemky, kterými by splatil územní dluh sousednímu Polsku. S tím však nesouhlasí obce, jejichž katastry by se zmenšily. Přišly by o kvalitní půdu nebo prameniště pitné vody.

14.3.2016 1
SDÍLEJ:

Česko-polská hranice ve Velkých Kuněticích na Jesenicku. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Petr Krňávek

Dopis od ministerstva vnitra s návrhem na předání sedmi hektarů pozemků přišel na konci loňského listopadu starostovi Uhelné.

„Reagovali jsme na to usnesením zastupitelstva, že nesouhlasíme, aby pozemky Polsku připadly," řekl starosta Uhelné Zdeněk Hořava.

Důvod? Na území cizího státu by se ocitla část zaniklé osady Hraničky, čímž by lokalita ztratila svou celistvost.

V těsné blízkosti vytipovaných parcel leží pramen vody, přímo na hranici by se ocitl nově opravený a vysvěcený kříž.

Území navíc vždy historicky patřilo k Česku.

Obdobnou žádost zaslal stát i sousednímu Javorníku. V katastru místní části Zálesí navrhl předat dvacet hektarů lesů.

V dané lokalitě se však nachází jedno z pramenišť Račího potoka, největšího zdroje pitné vody pro městský vodovod.

„Kdyby se tyto pozemky vydaly Polsku, nastal by problém s udržitelností kvality pitné vody," objasnil důvod odmítnutí návrhu starosta Javorníku Jiří Jura.

Kde vytipoval stát pozemky pro územní vyrovnání s Polskem.

"Takto se mezi partnery nejedná"

Nad některými obcemi visí hrozba zmenšení jejich katastrů dlouhodobě.

Například Mikulovice si už deset let nemohou být jisty, zda nepřijdou o území v místní části Kolnovice. Nyní je zde ve hře deset hektarů lesů a dvojnásobná plocha polí.

„Nejsou to žádné pozemky, které by ležely ladem. Je to dvacet hektarů úrodné půdy, na níž hospodaří místní zemědělec, který zaměstnává místní obyvatele," popsal starosta Mikulovic Roman Šťastný.

Jednou z mála obcí, které na územní kompenzace kývly, byla před několika lety Bílá Voda. Jednalo se tehdy o jeden hektar pozemků.

Záhy však stát samosprávu oslovil s žádostí o další území. Takový postup představitele obce rozladil.

„Takto se mezi partnery nejedná. Stát s námi bohužel jako s partnery nepočítá, jsme pro něj jen nutné zlo," komentoval starosta Bílé Vody Miroslav Kocián.

Kraj je na straně obcí

Příhraniční obce z Jesenicka mají oporu v krajské samosprávě.

„Olomoucký kraj s vydáním území kraje Polské republice v rámci vyrovnání územního dluhu z roku 1958 dlouhodobě nesouhlasí. Zastává tedy shodné názory jako dotčené obce," sdělil náměstek hejtmana Pavel Šoltys.

Zda stát na základě nesouhlasu samospráv pozemky Polsku nevydá, není jasné.

„V současné době probíhá vyhodnocení došlých stanovisek obcí i s ohledem na právní hlediska této problematiky. Stanoviska všech dotčených obcí ještě nemáme k dispozici," sdělila Hana Malá z oddělení komunikace ministerstva vnitra.

Odborník: Polsku nic nedlužíme

Někteří odborníci nicméně zpochybňují, zda má Polsko na 368 hektarů českých pozemků vůbec nárok.

Odkazují na dodnes platnou mezinárodní smlouvu z roku 1958 mezi Československem a jeho severním sousedem.

„Výsledkem tohoto dodnes platného ujednání bylo, že se státní území Polska zmenšilo a území Československa se zvětšilo. Nicméně se to stalo, a to ze shodné vůle obou stran. Žádný územní dluh České republiky vůči Polsku neexistuje," řekl v pořadu Reportéři ČT Jan Bárta z ústavu Státu a práva Akademie věd České republiky.

Autor: Petr Krňávek

14.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

AKTUALIZOVÁNO
Krysztof Starnawski při hledání dna Hranické propasti

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je oficiálně nejhlubší propastí na světě s naměřenou hloubkou 404 metrů pod vodou.

Děti v Lesnici procestovaly Evropu, bavily se a ochutnávaly na Dni jazyků

Lesnice – Jako v babylonské věži to vypadalo ve čtvrtek 29. září v kulturním domě v Lesnici. Děti z místní školy a školky poznávaly kulturu a jazyky různých evropských zemí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies