Všech třiadvacet architektonických návrhů budoucí podoby náměstí Osvobození si mohou návštěvníci prohlédnout v aule základní umělecké školy. Každý návrh je opatřený i komentářem odborné poroty s připomínkami a podněty.
Výstava bude otevřená do konce července. Přístupná je v pracovní dny od třinácti do sedmnácti hodin, v sobotu od devíti do dvanácti hodin a v neděli od třinácti do šestnácti hodin.

To se má změnit. Představám občanů vychází vstříc návrh architekta Radka Novotného a Aleny Zmeškalové, kteří zvítězili v architektonicko-urbanistické soutěži vyhlášené městem. Sešlo se v ní třiadvacet návrhů.

„Byla bych pro to, aby bylo dolní náměstí místem k odpočinku a posezení. Mělo by zde být i něco pro děti a případně trochu zábavy. Chtěla bych tady pěší zónu, to je něco, co Zábřehu chybí," nastínila své představy Zábřežanka Simona Souralová. „Ale každý návrh je lepší než současný stav," dodala.

Podobný názor má i Jan Odehnal. „Byl bych pro pěší zónu. V takových městech, jako je Zábřeh, je to dnes už samozřejmost. Moje představy jsou podobné jako u vítězných návrhů. Čím jednodušší bude podoba náměstí a čím méně věcí na něm bude rozptylovat, tím lépe. Pokud ten prostor bude vypadat jako opravdové náměstí, bude to stačit," míní Jan Odehnal.

Vítězný návrh dopravu ze samotného náměstí prakticky vylučuje. Průjezdná zůstane jen ulice kolem gymnázia a také Žižkova ulice. Ta má být jednosměrná shora od staré pošty do Školské ulice.

„Po vyloučení průjezdné dopravy by na náměstí mělo být co nejméně zastoupeno i parkování. Stát by se mělo podél komunikací, které budou náměstí obsluhovat a sloužit k zásobování.

„Dnes je v celém řešeném prostoru třiatřicet parkovacích míst. V původním soutěžním návrhu jsme jich měli o pět méně. Nepočítali jsme ale s parkováním v Žižkově ulici. Po skončení soutěže jsme ale došli k názoru, že by zde mohlo být až dvanáct stání, takže parkovacích míst neubude," řekl autor vítězného návrhu, architekt Radek Novotný.

Jeho návrh počítá s vysázením stromů, které budou v létě poskytovat stín, lavičkami, kašnou, předzahrádkami restaurací i prostorem pro pořádání farmářských trhů a kulturních či společenských akcí.

„Snažíme se zachovat čistý průhled od Žižkovy ulice k budově gymnázia, která je výraznou dominantou. Skupiny stromů jsme volili podle toho, jaký má sluneční svit vliv na využívání jednotlivých částí náměstí. Umístili jsme je tak, že budou tvořit jakési příjemné oázy k pobytu a spolu s dalšími prvky, jako jsou lavičky, poskytnou místo k pobytu a odpočinku ve stínu. Prostor před gymnáziem jsme pak podpořili tím, že jsme sem umístili jeden solitérní strom," doplnil architekt.

Na výstavě v zábřežské základní umělecké škole si do konce července mohou zájemci prohlédnout všech třiadvacet architektonických studií na budoucí podobu náměstí Osvobození.Zdroj: DENÍK/Michal Krestýn

Na výstavě v zábřežské základní umělecké škole si do konce července mohou zájemci prohlédnout všech třiadvacet architektonických studií na budoucí podobu náměstí Osvobození. FOTO: Deník /Michal Krestýn

Odborníci se přitom museli vypořádat s nelehkým úkolem. Podle dotazníku, který vypsalo město, zde lidé požadovali jednak klidovou zónu, ale také živé nákupní centrum, což jsou dost protichůdné požadavky.

„Architekti, kteří se do soutěže zapojili, představili velkou škálu možností, co by bylo na náměstí Osvobození možné. Je to veřejný prostor, který si určitě zaslouží odborný přístup. Mělo by to být místo, kde se budeme jako občané scházet a potkávat," řekl starosta Zábřehu František John.

Všechny soutěžní návrhy si zájemci mohou až do konce července prohlédnout na výstavě v základní umělecké škole. Do připravené knihy mohou vyjádřit své názory či podněty.

„My se budeme všemi podněty, ať už od návštěvníků výstavy nebo z facebookových stránek města, zabývat. Chceme je vyhodnotit a projednat s autory vítězného návrhu, zda a jakým způsobem by bylo možné návrh dopracovat. Finální dílo potom opět představíme občanům," sdělil vedoucí odboru rozvoje a územního plánování zábřežské radnice Václav Doležal.

Proměna náměstí je záležitostí několika let. Složitá bude projektová příprava i stavební řízení, takže se s pracemi nezačne dříve než za tři roky. I tak vzhledem k nákladům město plánuje náměstí opravovat na etapy.

Z historie dolního náměstíZábřeh byl po svém založení v polovině 13. století obehnaný hradbami, což v dalších staletích omezovalo prostor pro rozvoj.
Když se město rozrůstalo, byla snaha vymístit hospodářská stavení mimo hradby. Nabízel se prostor kolem Krumpašského potoka, který byl v 16. a 17. století rozparcelován.
Původně zde byly přízemní domky se zahrádkami, záhumenky a políčky.
Ještě počátkem minulého století dolní náměstí vypadalo úplně jinak než dnes. Na dobových snímcích jsou vidět přízemní a jednopatrové domky. Středem dnešního náměstí protékal Krumpašský potok, po jehož březích rostly stromy.
Na konci 19. století a v období První republiky se projevil rozmach stavitelství a začaly zde růst také významnější stavby.
Prostor často měnil svá jména. Na začátku minulého století nesla část dnešního náměstí název Schömberská (Šumperská) ulice. V roce 1921 se hovoří o Kahlikově náměstí. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 bylo přejmenováno na Stalinovo.