Květoslav Prokeš se narodil v roce 1897 v Rudolfově, dnes místní části Zábřehu.

V období první republiky studoval vojenství v Hranicích a ve Francii.

Během okupace se zapojil do odboje a zpravodajství, po zatčení a věznění v Budapešti se mu dokonce podařilo uprchnout.

Pak bojoval proti nacistickému režimu v československých a francouzských jednotkách.

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl jako důstojník západního smýšlení v nemilosti.

„Květoslav Prokeš byl věrný demokratickému odkazu první republiky a nedokázal žít v komunistické nesvobodě, byl organizátorem nejdále dotaženého pokusu o protikomunistický převrat v našich zemích. Je nám připomínkou, že hodnoty demokracie a lidských práv je třeba bránit,“ zdůvodnil rozhodnutí zastupitelů starosta Zábřehu František John.

Pokus o protitotalitní puč

Takzvaný Prokešův puč byl proveden v rámci třetího protikomunistického odboje, jeho cílem byla obnova demokratických poměrů v komunistickém Československu.

Hlavními organizátory byli major Květoslav Prokeš, advokát Jaroslav Borkovec a bývalý kriminální rada Rudolf Hrbek.

První fází převratu mělo být osvobozeni politických věznů z věznice na Praze-Pankráci.

Kromě vojáků se měli na změně politických poměrů podílet let i členové organizací Sokol, Orel a Junák.

Vzhledem k rozsahu akce, kdy byly oslovovány snad stovky důstojníků armády a dalších osob, došlo k jejímu prozrazení.

Dne 16. května 1949 byl Květoslav Prokeš zatčen a obviněn z přípravy ozbrojeného protistátního puče.

V listopadu téhož roku byl za zločiny velezrady a vyzvědačství spolu s dalšími odsouzenými v Praze na Pankráci popraven.

Pokus rodiny o obnovu procesu a jeho rehabilitaci v 60. letech 20. století byl neúspěšný.

Plně rehabilitován mohl být Květoslav Prokeš až po listopadu 1989, zároveň ho tehdejší ministr obrany povýšil na plukovníka in memoriam.

Květoslav Prokeš je nyní čestným občanem města Zábřeha vedle generálmajora in memoriam Karla Lukase, který byl také jednou z obětí komunistického režimu. (hak)