„Začínali jsme ještě pod Svazarmem a velkou skupinu našich žáků tvořili branci, kteří potřebovali oprávnění na nákladní auta. S armádou jsme spolupracovali poměrně dlouho, po zrušení vojenské povinnosti jsme se museli přizpůsobit poměrům. Pokud se týká osobních aut, tehdy jsme měli škody tisícovky, což už jsou dnes cenění veteráni," přiblížil své začátky pětašedesátiletý Miroslav Bělíček.
Během desítek let naučil řídit pořádnou řádku lidí a bylo jen pár výjimek, kdy se to nepovedlo.
„Pamatuji jednu paní, která skutečně za volantem nebyla zvládnout koordinaci pohybů, přes hodiny a hodiny cvičných jízd to prostě nešlo. Nakonec po dlouhé době řidičský průkaz získala, ale pokud vím, naštěstí nikdy nejezdila. S podobnými případy jsem se ale za celou dobu ale setkal jen několikrát. Daleko častější je, že se k nám chodí učit lidé, kteří už nějakou praxi mají. I když je to nezákonné, řídit auto už zkoušeli. Každý učitel autoškoly potvrdí, že se to pozná hned, jak si žák poprvé sedne do auta, ani ještě nemusí nastartovat," řekl Miroslav Bělíček.
Pedagog také vnímá, jak se postupem desetiletí přístup jeho svěřenců měnil. „Dříve byli žáci svědomitější, pokud se týká učení teorie, dnes mají mladí lidé tendenci vše nechávat na poslední chvíli, učit se v řadě případů začínají jen pár dní před testy," dodal Miroslav Bělíček.
Jeho autoškola používá roky stále stejné metody, při praktickém výcviku žáci nejdříve absolvují přípravu na simulačním trenažéru, pak popojíždějí po autocvičišti a až nakonec vyrazí do ostrého provozu. Řada ostatních autoškol se naopak s žáky vydává hned do provozu.
„Mnoha lidem naše postupy vyhovují, zvláště ženy mívají z provozu strach a tak jsou rádi, že si jízdu nejdříve mohou vyzkoušet bez velkého stresu," konstatoval Miroslav Bělíček. Také samotná klientela autoškol se mění, zatímco dříve převažovali mladí lidé a zejména studenti kolem osmnácti let, nyní nejsou žádnou výjimkou ani senioři a to zvláště ženy. „Často se jedná o starší paní, které ovdoví a v garáži jim zůstane auto. Tyto žákyně jsou velmi svědomité a cílevědomé, i když někdy musí absolvovat jízdy navíc. Mají ale velkou vůli kurz dokončit, protože auto užívat potřebují," uzavřel Miroslav Bělíček.