VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zádušní mši za Havla bude koncelebrovat i kněz František Lízna z Vyšehorek

Vyšehorky - V zástupu kněží, kteří budou v pátek v chrámu svatého Víta koncelebrovat zádušní mši při pohřbu Václava Havla, bude i řeholní kněz František Lízna, který už šestnáct let působí ve farnosti na Vyšehorkách u Mohelnice.

21.12.2011
SDÍLEJ:

Řeholní kněz František Lízna má ve svém archivu řadu dopisů od Václava HavlaFoto: DENÍK/Stanislava Rybičková

Modlit se bude nejen za prezidenta, ale zároveň za osobního přítele. Přátelství obou disidentů a vězňů komunistického režimu začalo příznačně v plzeňské věznici Bory.

Sedmdesátiletý František Lízna, člen řádu jezuitů, byl za svůj život vězněn celkem pětkrát - poprvé v devatenácti letech za stržení rudého praporu. Od té doby ho komunistická moc vedla jako nepřátelskou osobu.

V roce 1981 byl v Olomouci odsouzen na sedmadvacet měsíců za poškozování zájmů republiky v cizině a za takzvané nedovolené podnikání. To spočívalo v tištění samizdatové literatury, zájmy republiky měl poškodit tím, že se přes dva německé kněze pokusil dostat přes hranice samizdatové periodikum Informace o církvi. Státní policie kněze zadržela v Děčíně a dostala z nich informaci, kdo jim periodikum dal. Celý trest si Lízna odpykal v Plzni.

Texty Václava Havla samozřejmě znal ze samizdatu a věděl, že je dramatik zrovna zavřený na Borech. Osobně se s ním do té doby nesetkal. Poprvé tak nejslavnějšího českého disidenta uviděl přes mříže.

„Bylo to ve stejný den, kdy mě přivezli do nástupního oddělení. Dostal jsem avízo, že se mám podívat z okna, a uviděl jsem na nádvoří Václava. Hodil jsem mu dolů čokoládu, kterou jsem dostal při poslední návštěvě rodiny ve vazební věznici. Byl jsem rád, že mu mohu pomoci; věděl jsem, že je nemocný. Tichá pošta fungovala, on už o mě věděl,“ vzpomíná František Lízna.

O milost nežádej, radil Václavu Havlovi

Političtí vězni byli vždy rozstrkaní do různých oddělení, aby se pokud možno moc nepotkávali. Jedinou šancí byly různé sportovní nebo kulturní akce.

„Zásadně jsme se na všechny takové akce hlásili, abychom spolu mohli mluvit. Tak jsme si při sledování nějakého stupidního filmu sdělovali informace, které do věznice pronikly,“ říká František Lízna.

Na podzim 1983, kdy měl jet prezident Gustáv Husák na státní návštěvu do Rakouska, se Lízna od Václava Havla dozvěděl, že rakouská strana žádá jako projev dobré vůle propuštění politických vězňů a že na seznamu jsou i oni dva.

„Václav mi to řekl během promítání filmu. Najednou přišel dozorce a Václava odvedl. Politické vězně měl na starosti nějaký kapitán Sedláček, hodně drsný člověk. Ten pro mě a další dva vězně pak přišel na cely a odvedl nás do místnosti, kde seděl estébák s mikrofonem a naproti stála volná židle. Mysleli jsme, že se blíží naše propuštění, když vtom přivedli Václava. Měl hodně ustaraný obličej,“ popisuje drama kněz.

Havel svým přátelům řekl, že dostal nabídku ministerstva spravedlnosti na okamžité propuštění, pokud požádá o milost. Musel se rozhodnout hned, jinak by nabídla padla. Potřeboval se s někým poradit, co má udělat. Dovolili mu poradit se s vězni a on si vybral tři.

„Vězeň Valeš, o kterém jsme se pak po revoluci dozvěděli, že spolupracoval s StB, radil, ať o milosti požádá, že nemá cenu, aby dál ve svém zdravotním stavu seděl ve vězení. Jan Litomický ho naopak od toho zrazoval a pak došlo na mě. Byl jsem zděšený z té odpovědnosti, kterou na mě naložil. Zpočátku jsem neměl odvahu říct ani ano, ani ne, ale pak jsem se vzpamatoval a řekl jsem Václavovi, ať o milost nežádá. Vypadalo by to, že něco provedl. Byl zničený, chvíli seděl a mlčel a pak se obrátil na Sedláčka s dotazem, co by mu poradil on. Nic, odpověděl Sedláček. Tak dobře, já tedy o milosti nepožádám, znělo Havlovo rozhodnutí.“

Vedení věznice ho za to hned potrestalo: byl přeřazen z prádelny, kde bylo relativně slušné pracovní prostředí, ven na třídění kovošrotu, což byla nejhorší práce ve věznici. Františka Líznu za trest přeřadili na uzavřené oddělení, kde byl hlad a strašná zima, řada vězňů tam spáchala sebevraždu.

„Během pobytu na Borech jsme se s Václavem Havlem hodně sblížili. Vždycky působil plaše a nenápadně. Když mi moje maminka jednou přinesla při návštěvě vitamíny, podařilo se mi je Václavovi propašovat. Měl jsem z toho velkou radost, věděl jsem, že je potřebuje,“ vzpomíná František Lízna.

Bývalý zloděj pašoval z vězení dopisy

Na faře ve Vyšehorkách, kde páter Lízna poskytuje nocleh různým bezdomovců, žije už léta další bývalý vězeň, bezdomovec František Hapala. Ten seděl na Borech ve stejné době jako Lízna a Havel, ovšem za krádeže. Zloděje dozorci tolik nehlídali jako politické. Zatímco u těch seděl dozorce při každé návštěvě a sledoval každé slovo, u běžných vězňů byly návštěvy příbuzných mnohem volnější a leccos se dalo ven i dovnitř propašovat. Na příklad různé zprávy nebo dopisy politických. Jedním z vězňů, kteří to riskovali, byl i František Hapala.

„Když za mnou přišla manželka, podstrčil jsem jí dopis, který pak ve městě hodila do schránky. Jednou to byl i dopis Václava Havla pro jeho rodinu. On byl moc hodný člověk. Když dělal v prádelně a já venku ve strašném mrazu na kovošrotu, hodil mi oknem spodky a košile, abych se mohl víc navléknout,“ vzpomíná bývalý vězeň.

Když Františka Líznu v roce 1984 propustili, byl Václav Havel už venku a přišel někdejšího spoluvězně v Praze navštívit. Přinesl mu samizdatové vydání svých Dopisů Olze s věnováním na titulním listu: „Františku, vítám tě z Tvé misijní cesty. Vašek. 27.6.83.“

Oba se pak víckrát setkali v Praze nebo na Hrádečku. V létě 1985 měl Václav Havel přijet během prázdninové cesty za otcem Líznou na Moravu. Marně na něj ale čekali s upečeným králíkem k obědu. V září pak dorazil vysvětlující dopis. „Byl jsem během cesty dvakrát zavřený na osmačtyřicet hodin a pořád mě sledovali, takže už nešlo, abych se u tebe zastavil,“ psal Václav Havel z Hrádečku, kde se pokoušel psát hru.

Ve svém archivu František Lízna opatruje několik dopisů od Havla včetně pozvánky na oslavu jeho padesátin v roce 1986 i dopisů, které mu psal už s nápisem Prezident republiky na hlavičce dopisního papíru. Kněz nechyběl ani letos v říjnu na oslavě Havlových pětasedmdesátin.

„Udělal jsem mu na čelo křížek a do kapsy jsem mu strčil knížečku o Matce Tereze, kterou jsem přeložil z angličtiny. Možná ji před smrtí alespoň prolistoval,“ uzavírá František Lízna.

Kdo je František Lízna

František Lízna je český kněz, jezuita, který se zaměřuje zejména na pastoraci Romů, vězňů a bezdomovců. Pochází z komunisty pronásledované rodiny, sám byl z politických důvodů pětkrát vězněn a vojenskou službu vykonával u PTP na Slovensku. V roce 1978 podepsal Chartu 77. Po sametové revoluci působil v Brně a ve věznici v Kuřimi. V letech 1995 až 2004 působil jako vězeňský duchovní na Mírově a farář ve Vyšehorkách, kde stále žije a každou neděli slouží mši v místním kostelíku. V roce 2001 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, v roce 2003 mu Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla za jeho práci ve vězení.

Autor: Stanislava Rybičková

21.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Draci proti Hodonínu, ilustrační foto

Draci nepovolili Hodonínu na jeho ledě ani gól a slaví první výhru

Ilustrační foto

Policisté hledali dalšího zbloudilého houbaře

Přestavba autobusového nádraží v Mohelnici začne do zimy

Jeden z nejvýznamnějších projektů města Mohelnice s největší pravděpodobností odstartuje letos na podzim. Bude se jednat o zásadní rekonstrukci autobusového nádraží.

Nově narozená miminka na Šumpersku a Jesenicku, 37. týden 2017

HLASUJTE V ANKETĚ / Díky vstřícnosti porodnice v Šumperku a Jeseníku vám přinášíme fotografie nejmladších obyvatel našeho regionu, tedy miminka, která se u nás narodila v uplynulých dnech.

Do Jeseníků se vrátil majestátní orel skalní, po více než sto letech

Pro milovníky přírody je to výborná zpráva. Do Jeseníků se po více než sto letech vrátil orel skalní.

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Brníčko, Rapotína a Údolí Desné

Každý týden vám představíme nové prvňáčky ze základních škol na Šumpersku a Jesenicku

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení