Zámek v Loučné právě prodali: přesně za 6 520 000

Vydražitel nechtěl komunikovat s novináři, takže jeho záměry se zatím nepodařilo zjistit. Vlastníkem památky se stal úderem licitátorova kladívka, pokud ovšem do 45 dnů uhradí kupní cenu.

„Dopadlo to dobře. Já jsem firmu na dražbu přivedl, takže mohu prohlásit, že nejde o žádného spekulanta s nemovitostmi, ale o seriózní firmu, která chce opravdu zámek spravit. A to je i v našem zájmu, proto jsem ji oslovil,“ řekl majitel jedné z loučenských restaurací, který ale nechtěl být jmenován.

Při předchozích dvou dražbách nikdo ruku nezvedl, všichni zřejmě čekali na snížení vyvolávací ceny. V červencové dražbě to bylo 9,8 milionu, v říjnu 6,5 milionu a včera pět milionů korun.

Dražba se konala v Šumperku. Jistotu složilo šest zájemců, ale ve skutečnosti se o památku přetahovali jen tři. Licitátor z firmy Moravolen Holding podal zdatný řečnický výkon. Většinou se totiž přihazovalo po deseti tisících a licitátor musel neustále opakovat složitou a zákonem danou formuli pro jednotlivé příhozy. Než se dostal na konečnou částku, uplynulo skoro půldruhé hodiny.

Jedním z dražitelů byla i obec Loučná nad Desnou, kterou zastupoval místostarosta Bohumil Kadlec. Přihazoval do šesti milionů, což byl limit, jaký si obec dala. Důvodem, proč se rozhodla do věci vstoupit, byla obava ze spekulantů a z toho, že by farnost mohla přijít o zámeckou kapli.

„Je to jediný kostel v obci, a tedy jediné místo, kde se dají pořádat církevní svatby, pohřby a křty. Chtěli jsme předejít situaci, kdy by budoucí majitel na příklad nechal kapli odsvětit nebo dát církvi vysoké nájemné. Nehledě na to, že obec do opravy kaple dala jeden a půl milionu korun,“ řekl starosta Loučné Pavel Martínek po dražbě.

Pokud by obec zámek získala, chtěla z něj vyjmout kapli jako samostatné parcelní číslo a zbytek zámku pak buď prodat, anebo ho postupně s pomocí dotací opravovat.

S výsledkem jsou přesto zástupci obce spokojeni.

„Zámek má po letech devastace zase naději. Doufejme, že vydražitel je opravdu seriózní a že se konečně začne něco dít,“ řekl Kadlec.

Spokojen byl i potomek bývalých majitelů zámku baron Franz Klein von Wiesenberg, který jako divák opět na dražbě nechyběl.

„Jsem rád, že tahanice kolem zámku skončily a že se o něj někdo začne starat,“ řekl Klein.

Rodina Kleinů figurovala společně s obcí ve společnosti Wisenberg, která zámek získala začátkem 90. let s cílem přeměnit ho na hotel, hotelovou školu a kanceláře. Opravila střechu a zahájila práce v interiérech, pak ale došly peníze a úvěr se dlouho nedařilo získat. Když už byl na dobré cestě, společnost v loňském roce zkrachovala. Hřebíkem do rakve byly rodinné spory mezi dvěma generacemi Kleinů. Do konkurzu šla firma Wisenberg loni na podzim s dluhem přes deset milionů korun. Hlavní část dluhů vznikla v souvislosti s projekčními pracemi.

Rodina Kleinů zámek opustila před koncem druhé světové války a stát jí majetek konfiskoval. Po válce byl v zámku postupně dětský domov a výchovný ústav a devastace nezadržitelně pokračovala

Dražba vynesla necelou polovinu ceny, jakou má zámek podle znaleckého posudku. Ten ji odhadl na patnáct milionů korun.